Nejste jediní, v přátelství je síla (Fred Weasley, George Weasley)

Jednu větvičku. Jednu!

Anne vstoupila do kabinetu profesorky McGonagallové se zářivým úsměvem na tváři. Neobtěžovala se s klepáním, prostě otevřela dveře.

"Na mou obranu," začala se ihned obhajovat aniž by dala profesorce prostor. "Potřebovala jsem na záchod a ta Havraspárka mě nechtěla pustit. Já nemůžu za to že všechny záchody v blízkosti neměli toaletní papír."

Pak si všimla že Minerva není jediná přítomná. Proti ní stál profesor Snape a o zeď na druhé straně místnosti se opíral Remus. Vypadali že něco řešili a Minerva se zrovna hádala se Severusem přičemž Lupin se raději nezapojoval.

"Slečno Taylorová," zatvářila se profesorka překvapeně. Anne nad tím znovu zakroutila očima a odfrkla si.

"Všichni víme, že se tak nejmenuju," připomněla jí s otráveným hlasem protože už ji štvalo že každý dělá jakoby ohledně jich bylo vše v pořádku.

"Co tady děláte?" nedbala Minerva její poznámky a otočila se celým tělem směrem k ní. Snape si ji měřil pohrdavým pohledem a když se odvážila pohlédnout i na Lupina, vypadal vyjeveně jakoby zjistil že dnes k snídani není nic s čokoládou. Nebylo totiž tajemstvím že profesor sladké miluje, hlavně tu  čokoládu.

"Já," zhluboka se nadechla protože se ji do mysli vloudila myšlenka na možnost že o jejím nočním přestupku Lupin nikomu nic neřekl. "Já jsem přišla..."

Remus si své kolegy vyděšeně prohlédl a pak se obrátil k Anne. Začal mávat rukami v nějakých znacích jakoby si snad myslel že Anne zná znakovou řeč. Ta se tvářila nanejvýš zmateně a snažila se nenápadně mručet jakože neví jak se vyjádřit a přitom v zorném poli pozorovat Lupinovo pohyby rukou. Měl vystrčené ukazováčky proti sobě a točil s nimi dokola.

"Já jsem přišla... abych, abych..." přemýšlela co by to tak mohlo znamenat. "Abych se otočila a zase odešla."

Jak řekla tak předvedla a než stihla chytit kliku zaslechla za sebou jak se Lupin plácl do čela. Minerva se Severusem se na něj otočili a on v tu chvíli dělal že vůbec neposlouchal.

Anne zabouchla dveře a okamžitě vystřelila na Famfrpálový trénink protože si vzpomněla že jde pozdě. Při běhu si na chvilku připomněla Lupinův výraz a jak vypadal když se ji snažil něco naznačit prsty. Došlo jí že to neuhodla správně, ale nehodlala tam zůstávat. V tu chvíli jí Lupin ani nepřipadal jako jejich učitel. Působil jako kamarád, nebo nějaký známý. Nad tou myšlenkou se usmála.

"Omlouvám se, omlouvám se," vydýchávala svůj běh Anne přičemž na ní koukal celý již převlečený tým. V tu chvíli měla pocit že vidí jen nějaký červeno-žlutý flek, ale jak se jí zpomaloval tep, pomalu začala rozeznávat i jejich obličeje. 

Oliver Wood stál přibližně uprostřed nervózně poklepával nohou a pořád kontroloval zápěstí na kterém neměl žádné hodinky. Alice a Kate stáli bok po boku a překvapivě se na ni usmívaly. Fred stál vedle Angeliny která se mu snažila něco říct a příchod odrážečky zřejmě vůbec nezaregistrovala. On ji však z většiny ignoroval a mračil se na Anne. George se usmíval a Jessica vypadala že za chvíli vyprskne smíchy.

"To bys teda sakra měla," pokáral ji Fred se stálým zamračeným výrazem.

"Vždyť přišla jen o dvě minuty později," zastal se ji George, ale Freda nepřesvědčil.

"Tak pojďme," ukončil to Oliver a všichni zamířili pro košťata. Anne se s převlékáním neobtěžovala, stejně neměla dres sebou a v tom co měla se dalo létat.

Fred se pokusil slušně Angelině říct že ho to nezajímá a bez čekání na její reakci si šel pro koště. Zahlédl ještě mírně pomotanou Anne jak hledá to své a došel k ní. Odstrčil ji, možná prudčeji než bylo zapotřebí a v duchu si za to dal pořádnou facku. Ani neviděl kam až ji jeho šťouchnutí hodilo, ale vytáhl z boudy své koště. Když se otočil stála za ním Anne a jak se chtěla rozejít šlápla na kus jeho koštěte.