Mad:
„Proč jsi tu?" zeptala se mě Alison, když jsem chtěla ukrojit kus desky, která se tvářila jako maso.
„Agresivita, Sebepoškozování, imaginární přátelé" vyhrnula jsem si rukávy svetru a ukázala jí zakrvácené obvazy na zápěstí. „A ty?"
„Naši se rozvedli a já to psychicky nezvládla. Našla jsem si zálibu v alkoholu a začala být nezvladatelná. Byla jsem často agresivní. Tak jsem skončila tady" utřela si slzu.
„Luke je anorektik. Na základce byl tlustý a šikanovali ho. Snažím se mu pomoct, protože ho miluju a on se snaží bojovat, protože to cítí stejně" Luke k sobě tisknul víčka a Alis mu dala pusu na líčko.
„Ash, ten se snažil zabít. Několikrát. Vidíš ty jizvy na krku? Chtěl se oběsit. Ruce má dořezané a dopálené"
„Protože život nemá kurva cenu!" vykřikl, převrátil tác s jídlem a nasupeně odešel...
Ash:
Odešel jsem. Nohy mě nesly do společenské místnosti. Sednul jsem si k piánu a začal hrát. Jediná písnička, kterou jsem uměl hrát je Lost It All od BVB.
I ruled the world
With these hands I shook the heavens to the ground
I laid the gods to restI held the key to the kingdom
Lions guarding castle walls
Hail the king of deathZačal jsem potichu zpívat...
Me:
Vydala jsem se za zvukem piána a mé tak známé písničky. Došla jsem do společenské místnosti a u piána seděl Ash..
Then I lost it all
Dead and broken my
Backs against the wall
Cut me, open I...Začala jsem zpívat a pomalu k němu šla. Otočil se a přestal hrát „ty to znáš?" podivil se.
„Kdybych to neznala, tak to asi nezpívám" protočím oči a začnu se smát.
Ash-flashback:
„Ne, Ashtone, moc do toho mlátíš," káral mě učitel „Povede se ti někdy něco správně?! Jsi můj nejhorší žák!" křikne učitel a utře si pot z čela.
Pomalu jsem vstal a vydal se domů. Máma ležela na pohovce totálně na sračky a otce jsem už týden neviděl.
Zavřel jsem za sebou dveře v pokoji, vzal jsem kameru a začal natáčet. Měl jsem pocit, že je to dnes naposled „Mami, tati, omlouvám se. Ani nevím za co, ale omlouvám se" střel jsem si slzy a stoupnul na židli. Na lustru už byla připravena smyčka. Strčil jsem do ní hlavu a skočil ze židle.
Pokoje okolo mě se začal rozmazávat. Zavřel jsem oči a doufal, že umřu. Probudil jsem se až v nemocnici...
**
Mad:
Ráno jsem se probudila o něco dřív, než normálně. Nechali mi mobil, což jsem se divila.. Podívala jsem se na displej „Hm.. je 7 ráno. Asi půjdu na snídani" vstala jsem a oblekla si na sebe dlouhý černý svetr a tepláky.
**
Jsem tu týden. Alis a já jsme dobré kamarádky. Je to moje první kamarádka. Ash se začíná usmívat a bývá víc otevřený, ale s Lukem to nevypadá dobře. Snažíme se do něj dostat co nejvíc jídla, ale on nechce.
**
V jídelně sedí Luke. Rýpe se vidličkou v míchaných vajíčkách a s někým telefonuje. Přisednu si k němu a pusou naznačím "Dobré ráno". Usměje se a položí hovor. „Dneska je to týden," vyhodí rukama do vzduchu, jako by to bylo něco neuvěřitelného „Gratuluju!" začnu se smát a on se ke mně přidá.
**
Odpoledne po terapiích trávíme čas na "zahradě". Kus placu s uschlým stromem obehnaný zdmi.
Sedíme pod stromem a povídáme si. Za 17 let mám pocit, že zapadám. Alis leží Lukovi v klíně a on si hraje s jejími vlasy. Já mám opřenou hlavu o Ashovo rameno. Vnímám každý jeho nádech a výdech. Onmá obtočenou ruku kolem mích ramen.
„Co takhle společnou fotku?" navrhne Luke a všichni to odsouhlasí. Vytáhnu z kapsy mobil, přepnu na přední kameru a všichni se začnou ksichtit do objektivu. U poslední fotky mi dá Ash pusu na líčko. Jsem překvapená, ale pusu mu vrátím..
Já vím, ty kapitoly jsou krátké, začnu psát delší :DD ^^
jinak v médiích máte malého Ashe a songu ^^
koment vote, and all that sh*t.. :D
BTW tento díl chci věnovat tobě ^^ dík za koment moc mě potěšilo, že to aspoň někdo komentoval ♥
ČTEŠ
Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)
FanfictionNeštěstí v životě je svedlo dohromady. Mají skoro totožnou minulost. Dokážou i přes svou minulost najít v sobě kousek citu?