Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)

6.Promises

Ash:

„Moly? Co tu chceš?" zírám na ni a Mad se rychle otočí. Začne dávat ruce v pěst, ale já ji propletu prsty a ona povolí.

„Chci svého kluka zpátky" zamrká umělýma řasama. Jde k nám a Mad se zvadá k odchodu.

„Počkám u stromu" smutně se usměje a já chci jít za ní. Nechci být v jedné místnosti s ďáblem, chci za andělem, co mě čeká venku.

„Tak co chceš?" překřížím si ruce na hrudi. Na obličeji jí zůstaly tmavé modřiny a jizvy od Mad. Nad tím se pousměju.

„Chci tebe," nevinně se usměje a přibližuje se ke mně. „Ale ty chceš ji?" ukáže na dveře a nakrčí nos.

„Ona je normální," vstanu a obejdu jí „Tebe nechci vidět, donutila jsi mě k tobě něco cítit a potom jsi odešla. Cítil jsem se jako v pekle do té doby, než se objevil ten anděl" ukážu na dveře. Moly se zvedne z postele a nasupeně odejde.

„Ještě jsme neskočili, Fletchere!" práskne dveřmi...

Mad:

Co tam ti dva asi řeší? Podívám se do našeho okna, ale vidím jen jeho záda. Sklopím hlavu a hraju si s uschlým listem. Dvě velké ruce mi zakryjí oči. „Hádej, kdo sem" ozve jeho australský hlas.

„Že by Luke?" začnu se smát a sundám si jeho ruce z očí. Ash ohrne ret a odchází. Rychle si stoupnu a skočím mu na záda. „Do země nezemě!" plácnu ho po zadku a on se začne smát. Na chodbě se srazíme s Lukem a Alis.

„Přivezly novou holku" usměje se Alis a já znervózním. Co když se bude líbit Ashovi? Co když se dají dohromady? Nervózně otevřu dveře. Na zemi v koutě sedí holka vlasy jí padají do obličeje. Přijdu k ní a ona zvedne hlavu.

„Destiny?" dám si ruce před pusu

„Madison?" usměje se a za chvíli je sevřena v medvědím objetí.

**

„Jak si se sem dostala?" vyzvídám, ale ona mi to nechce říct. Nechce si k nám ani sednout. Po přemlouvání nakonec přikývne, ale sedne si na kraj. Na pokoj ji přidělili k nám, tak si večer povídáme, dokud neusneme.

Ráno se probudím, když mi někdo oddělává pramen z obličeje. Škubnu s sebou a shodím Ashe z postele. Začnu se smát a pomůžu mu nahoru. Chvíli jen tak sedíme na posteli a já si hraju s jeho dlouhými prsty.

Po chvíli mi podá malíček „Slibuješ, že nikdy neodejdeš? 6e mi neuděláš to co Moly?" podívá se na mě a udělá puppy očka.

„Slibuju. Nejsem jako ostatní" usměju se a propletu můj malý malíček s jeho obrovským.

„Já vím, Jsi mimořádná" obejme mě a já mu položím hlavu do klína

Destiny:

Probudím se a zjistím, že to není sen. Ležím v blázinci. Díky třído, moc dík. Přetočím se na bok a poslouchám, co si povídají Mad s Ashem. Mad je moje záchrana. Znám ji dlouho, ale jen přes internet. Ona mi snad pomůže..

Doufám, že překonám bariéru jménem antisocial life a budu se bavit i s ostatníma. Vypadají přátelsky, ale třeba mi chtějí ublížit, jako ostatní. Zaženu slzy, zvednu se a pomalu se šourám do koupelny.

**

Po dopoledni stráveném seznamováním se s lidma a věcma v léčebně mě pustí ven. Sednu si a vezmu si deník. Začnu si psát úryvky písně a pobrukovat si je. Z mého zpívání mě vyruší zavrzání branky. Stojí tam žena a vedle ní kluk. Svírá kufr a sleduje zem. Z dálky zaslechnu „Ahoj, ty jsi Calum že? Slyšela jsem, že moc nezapadáš. Tady to spravíme" pohladí ho jedna z hodnějších sester po zádech.

Než vejdou dovnitř, kluk se rozhlédne. U mě se pohledem zastaví a já rychle odvrátím hlavu a usměju se sama pro sebe.

Jó tady ji máš ^^ Klau :3

V médiích máte songu a Destiny :D

Koment, vote and all that sh*t.. :D ^^