7. Antisocial

650 50 2
                                    

Destiny:

„Tohle je Calum. Je tu nový," usměje se terapeut „Posaď se vedle Destiny" popostrčí ho dopředu a on se šouravými kroky posadí vedle mě. Nenápadně se na něj podívám. Jeho čokoládové oči sledují zem.

Celé sezení nedávám pozor, sleduju ho. Je jiný než ostatní. Sezení skoční a já jsem konečně "volná". Spíš už nemusím poslouchat ty kecy, co nikomu nepomůžou.

Obleču si mikiny, protože je na chodbě chladněji. U dveří mě někdo chytne za rukáv. Vyplašeně se otočím. Za mnou stojí Calum „ehm.. myslím, že to patří tobě" podá mi deník. Když se dotknu deníku prsty, Calum ucukne do zadu a já tak tak chytím deník. Projde kolem mě rychle a tiše. Za chvíli se vypaří mezi ostatníma lidma...

Mad:

„Jak se tu slaví Vánoce?" otočím se na Alis. Sedíme v pokoji a vymýšlíme, co dáme komu na Vánoce.

„Obvykle se sejdeme u stromu a dáváme si dárky, co si vlastnoručně vyrobíme" řekne Alis a začne něco hledat v šuplíku. Po chvíli vytáhne akvarelky. „Tohle se ti bude hodit" mrkne na mě a já se na ni zmateně dívám. „Viděla jsem tvoje kresby" upřesní.

„Ale co mu mám nakreslit?" nechápavě se na ni podívám.

„Nakresli jeho a tebe" usměje se a dál se hrabe v šuplíku.

„Proč nás?" hodím pohled alá WaTaFa.

„Ty sis nevšimla, jak se na tebe dívá?" zvedne obočí a já jen záporně zakroutím hlavou.

„A jak se na mě..." nemůžu dokončit větu, protože k nám do pokoje přiletí kluci.

„Máme nového spolubydlícího!" křičí Ash a usmívá se jak sluníčko.

„Tak se na něj pojďme podívat" zvednu se a jdu ke dveřím. Potichu vejdeme do dveří. Alis se samozřejmě neudrží a hned se za ním jde představit.

„Ahoj, já jsem Alis" podá mu ruku, ale on se na ni jen podívá a potom odvátí zrak. Vyměníme si pohledy. Dojdu k němu já a zkusím to taky.

„Hej kluci a Alis. Běžte na chvíli ven" ukážu na dveře a všichni poslušně odejdou. Ash se na mě ve dveřích otočí a se smutným úsměvem odejde. „Jmenuju se Mad. Jsem tu za sebepoškozování. Tady Alis je tu za agresivitu. Luke, ten vysoký blonďák je anorektik. A Ash je sebevrah. Jak se jmenuješ?" prsty mu zvednu bradu. A dívám se mu do očí. „Tady ti nikdo neublíží. Ok? Tady si v bezpečí" usměju se.

„Já- já jsem Calum" dostane ze sebe ten kluk.

„No vidíš, ani to nebolelo" usměju se a pohladím ho po ruce. Chvíli si s ním povídám. Calum najednou utichne a mě dojde, co s ním je. Je stejný jako Destiny, je Antisocilání.

**

„Ashi? Když spí dneska u nás Luke a přemluvili jsme i Caluma, přespíš taky?" zeptá se Alis. Ten střelí pohledem po mně a já se jen usměju.

„Jestli vám to nebude vadit" usměje se a běží za mnou. Chytne mě za boky a přehodí si mě přes rameno.

„Ash prosím pusť! Bolí to" křiknu a zadržuju slzy. Rychle mě položí na zem a já se svezu po zdi. Ash si ke mně klekne a v jeho očích se leskne strach smíšený se slzama.

„Co se děje," na koci věty se mu láme hlas. Ukážu na břicho a snažím se rozdýchat bolest, která se mi v pravidelných intervalech rozlévá po břichu. Zvedne mi triko a potichu vzlykne. Jedna velká skoro zahojená jizva se natrhla. Alis hned běžela pro kapesníky. Po chvilce se mi moje břicho uklidnilo.

**

„Proč jsi to udělala?" odhrne mi pramen vlasů z obličeje.

„Ve škole mě nesnášeli, byla jsem pro ně hnusná, blbá satanistka" sklopím oči a on si mě přitáhne k sobě.

„Jsi krásná" usměje se a otočí se na druhou stranu. Přetočím ho zpátky.

„Děkuju" dám mu pusu. Když se chci odtáhnout chytne mě za bok a přitáhne si mě k sobě. Po chvíli oba usínáme v obejtí...

Lol :D neumím psát >w<

V médicíh máte strašně feels songu a Ashe ♥♥

Už tě nebudu týrat Klau ^^ :3

Koment, vote and all that sh*t.. :D ^^

Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)Kde žijí příběhy. Začni objevovat