Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)

11. Pain...

Možná se v jejich životě objeví někdo, kdo jim pomůže zapomenout. Možná jen otevře staré rány a nasype do nich sůl...

Destiny:

Sedíme venku na zahradě a sledujeme, jak nakládají těla Luka a Alison. Mad a Ash jsou na tom špatně. My s Calem taky, ale ne tak moc. Pořád ale nevím, jak to mezi námi bylo a je. Otočím se na něj a on se povzbudivě usměje. Opřu si hlavu o jeho rameno a poslouchám řeč Mad.

Mad:

„Alison byla úžasná kamarádky, milující přítelkyně a ukázková dcera" můj hlas se chvěje a já na chvilku zavřu oči. „Pomatuju si, svůj první den tady. Sedla si ke mně a začal se s semnou bavit, jako by, jsme se znaly celé roky" utřu si slzy. Vedle mě visí velká fotka mě a Alis.

„Tahle fotka," ukážu na ni „Byla pořízena ani ne před měsícem na Vánoce. Je krásná že ano? Ona uměla pomoct každému, i Lukovi, jenže ten už neměl sílu bojovat. Ale to už odbočuju. Uměla pomoct každému, ale sobě ne." Sklopím hlavu a vybaví se mi vzpomínka.

„A co ty a Ash?" usmála se na mě.

„Coby" začervenám se.

„Vy už jste spolu?" tleskne a ukáže na mě. Přikývnu a ona mě obejme. „No vidíš, jaká jsi velká holka" začne se smát a já taky.

„Hej Destiny. Pojď za námi" poklepe na postel a ona se neochotně zvedne. Obejmu ji a ona mě taky.

„A co ty a Calum?" otočím se na ni a ona odvrátí pohled

„Skoro ho neznám" Já i Alison zvedneme obočí a začneme se smát. „Mluvil o tobě" usměje se Alison a Destiny se v rychlosti otočí.

„Vážně?" začervená se a nakonec všichni skončíme ve skupinovém objetí kluků, kteří rozrazí dveře.

Pomalu si vyměním místo s Ashem. Chytnu ho za ruku tak, jak on mě...

Ash:

„Luke byl skvělý chlap. A tohle si kurva nezasloužil!" stisknu pult, na kterém mám papíry. „Chtěl bych jednou potkat ty sráče, kteří ho šikanovali. Zabil bych je! Ale pomalu a bolestivě!" křičím a pláču.

Dojdou gorily a odvedou mě. Otočím se na Mad, která tam stojí a brečí. Kurva! Teď mě potřebuje a já tu pro ni nebudu.

Mad:

Začne chumelit a všichni se odeberou do pokoje. Já posbírám Lukovi a Alisiny věci. Rozdělíme si je s Calumem a něco nechám pro Ashe. Možná to zní nehygienicky, ale nehodláme nosit bílé šaty...

Destiny:

Sedíme na pokoji. Mad si něco kreslí a Calum a já si zpíváme. „Destiny, chtěl jsem se tě zeptat..."z jeho proslovu nás vyruší bušení na dveře tak silné, až Calum zapiští jako malá holka. Mad jde se smíchem otevřít. Úsměv jí však zmrzne na rtech.

„A hele, není to naše malá Evansová?" usměje se rudovlásek a já hned vím, kdo toje. Jmenuje se Michael a Mad do něj byla zamilovaná na táboře. Složila pro něj písničku, ale on se jí jenom vysmál.

„Co tu děláš, Clifforde?" dá si ruce v bok a sleduje ho se zvedlým obočím.

„Jsem prej agresivní," začne sledovat zakrvácené klouby na prstech „Tak mě poslali sem. Jsem spolubydlící toho Asiata" ukáže na Caluma a já jsem hned na nohách.

„Řekni ještě jednou Asiat a nebudeš jediný agresivní" stoupnu si k němu, ale jsem menší než on, takže se na něj dívám zespoda.

„Ale ježiškote! Ty jsi roztomilá" pohladí mě po hlavě.

Mad:

Co tu kurva dělá Michael? Sednu si na postel a podívám se na Ashovu mikinu, co tu nechal. Usměju se a vzápětí slyším jeho hlas. „Furt si sama?" pohladí mi za boky a já ho odstrčím.

„Ne. Mám úžasného kluka!" rozhodím rukama. A on se začne smát. „Co je ti kurva k smíchu?"

„A kde je ten tvůj teď?" mrkne a začne se ke mně přibližovat.

„Na samotce" usměju se, ale dál odstupuju od Clifforda. Přiblíží se ke mně tak, že cítím na krku jeho dech. Nevím proč, ale začne mi to dělat husí kůži. Rukama mě chytne na bocích a putuje s něma k mému triku, které začne sundávat.

„Tak zjistíme, co jsem mohl mít, kdybych tě neodmít" olízne si ret a přisaje se mi na krk.

„Jdi od ní do prdele pryč!" křikne někdo a on se otočí.

„Ty?" hledí na sebe a já přes Clifforda nevidím do dveří. Uhne hlavou a já hledím do očí mému zachránci.