21. Night sky

364 42 2
                                    

Destiny:

Nechápu to. Pomatuju si Mad, vzpomněla jsem si i na Ashe, ale ten třetí mi furt dělá potíž. Jak že se jmenuje? Calum? JO, Calum.¨

 „Jdu se projít" zvednu se ze stolu a nechám na stole rozjezenou večeři. Nohy mě nesou neznámo kam. Za chvíli se přede mnou rozprostře temná obloha poseta milióny hvězd.

Vylezu na strom. Výhled na celou zahradu je tu krásný. Malá kaluž třpytící se u zídky mi připomněla, že skončila zima a před námi je jaro. I vzduch začíná vonět jarem. Nadechnu se a zhluboka vydechnu. Jo, jaro je tu.

Opřu se o jednu ze stabilních větví a zadívám se na měsíc. Chci si vzpomenout. Chci pryč. Je to nerozhodné. Povzdychnu a oddělám si pramen vlasů, který mám na obličeji...

Me:

„Ashi, Des si musí vzpomenout" ležím na posteli a kreslím mu na hruď různé tvary.

„Já vím, ale jak to chceš udělat?" políbí mi čelo.

„Nevím, já jen prostě..." stisknu víčka k sobě a snažím se něco vymyslet. „Cal by ji mohl pomoc si vzpomenout pomocí příběhů" lusknu do vzduchu a vítězoslavně se usměju.

„Zkus donutit tuhle hromádku neštěstí" ukázal na Cala „aby s ní mluvil. Dělá mu problém se na ni vůbec podívat"  

„Fuck!" zasténám a schovám hlavu do jeho hrudi. Obejme mě a já nasávám jeho vůni.

„Miluju tě Mad" pošeptá mi do vlasů.

„Máš na výběr?" zasměju se a schytám uražený pohled od Ashe. „Promiň Ashíku" sklopím hlavu a on mi políbí čelo.

„Prosím, běžte někam jinam" zachraptí Cal a převalí se na bok. Lehnu si vedle něj.

„Notak Calume" pohladím ho po vlasech. Obejmu ho a slyším, jak Ash nasupeně odejde ze dveří. Protočím oči a nahlas vzdychnu.

„Běž za ním, potřebuje tě víc než já," zamumlá Cal „já potřebuju Des" vzlykne a já mu podám její mikinu.

„Na, spinkej," pohladím ho po hlavě „zítra si s ní ale už promluvíš ok?" Odcházím.

„Ok" slyším, než zavřu dveře.

(Teď si pusťte tu písničku :D)

**

„Ashi! Ashi kde jsi?" křičím a hledám všude, kam chodí. Na konci uličky slyším hlasy. Sednu si za roh a poslouchám...

„Jsem strašně moc rád, že ses vrátila"

„Taky jsi mi chyběl"

„Jak to vysvětlíme Mad?"

„Ona to pochopí"

Pomalu se posunu k nim a sedím naproti nim. Ruce se mi začnou klepat a já nemám sílu vstát. Sedí tam Juliet a Ash.

„Ashtone?" snažím se rozdýchat bolest na hrudi. „Juliet?" rozmrkávám slzy, které pálí v očích.

„Říkala jsem ti, že nemáš šanci" usměje se Juliet a přitáhne si Ashe k sobě. Ash se nebrání a nechává se líbat Juliet.

Nemůžu odvrátit pohled. Něco mě nutí se na to dívat. Na život, který se zase rozpadnul na milion kousků a jenom on je může poskládat zase dohromady. Jenom Ash je může slepit...

New part :D

V médiích máte songu Dneska díl celkem o ničem, páč chystám zvrat :D

Koment, vote and all that sh*t.. :D ♥

Luv ya :*

Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)Kde žijí příběhy. Začni objevovat