Shy boy. (Ashton Irwin FF- cze)

12. Goodbye Ash...

Me:

„Nech ji!" křikla Destiny a z jejích očí šel strach.

„Nebo co?" začne se smát a já se snažím dostat z jeho objetí. Destiny se k němu rozeběhne a kousne ho do ruky. Michael mě pustí, aby jí mohl vlepit facku, ale někdo další mu chytne ruku.

„Opovaž se na ni šáhnout" procedí skrz zuby Calum. „Šáhneš na Des a já tě zabiju, nebude mi to dělat potíž" usměje se. Mezitím dojdou gorily.

„Co se děje?" promluví jeden z nich.

„Jen si povídáme" usměje se Mikey a všichni ho zpražíme pohledem. Gorily odejdou a do pokoje vejde unavený Ash. Procpu se kolem všech a běžím k němu. Chytne mě do náruče a políbí mě.

„Pustili tě po dnu?" dívám se na něj s nadzviženým obočím.

„Nevím, prostě mě pustili" usměje se a podívá se na ostatní. Jeho oči se zastaví na Cliffordovi. „Mikey?" usměje se

„Ashy!" křikne a obejmou se. Já, Des a Cal tam stojíme a hledíme na to, co se právě stalo. Des mě chytne za rukáv a vytáhne ven.

„Chceš mu to říct?" podívá se na mě ustaraně. Záporně zakroutím hlavou. „Proč ne?" rozhodí rukama.

„Protože zítra odcházím" svěsím hlavu a ona mě obejme.

„Řekni, že si děláš srandu" vzlykne a drtí mě v objetí.

„Slečno Evans, máte návštěvu" usměje se sestřička a já ji nechápavě následuju. Všichni sou na terapii, ale já je mívám omezeně, prej je to s semnou lepší. Hah, good joke.

Přišla jsem do místnosti a upustila mikinu na zem. Naproti stála matka. Otočila se na mě a mile se usmála, já jenom zvedla obočí. „Tak co chceš? Za chvíli mám terapii a potom mám sraz s přáteli. Ano, slyšíš dobře, s přáteli." Usmála jsem se a ona taky. To mě trochu vyděsilo.

„Zlatíčko, půjdeš domů!" usmála se a já začala křičet.

„Nikam nejdu! Doprdele běž!" začala jsem si trhat vlasy a vůbec mě netrápilo, že možná budu plešatá.

„Za týden si pro tebe dojedu" usmála se ignorující můj řev a nadávky. Prošla kolem mě a pohladila mě po rameni. Jak si může dovolit vůbec na mě sáhnout?

Destiny se na mě dívala bez mrkání a po tváři jí tekla slza.

„Hej Des!" usmál se Calum, ale když ji viděl, hned zesmutněl. „Co se stalo?" ohrnul spodní ret a obejmul ji.

„Moje Darling odchází" ukáže na mě a já skončím v hromadném objetí. Slzy mi začnou téct a já s tím nehodlám nic dělat. Po chvíli se pustíme a já si zamířím sbalit věci. Nejdřív jdou do batohu Lukovi trika, při jejich vůni se mi hned vybaví vzpomínka.

Flashback with Luke:

„To jídlo se nedá žrát" ohrnu nos nad něčím slizký, co mělo připomínat kaši.

„Cítím to stejně" odtáhne se od talířku a nakrčí nos. Odnesu talířky a chytnu ho za rukáv. Udiveně se na mě dívá.

„Mám v batohu sušenky" mrknu a on se hned rozeběhne se do pokoje. Vezmu sušenky a on mi ukáže koutek, kam chodí, když má špatnou náladu. Sníme je a celý večer se smějeme příběhům, co si vymýšlí...

Po obličeji mi steče slza a já triko obejmu. „Promiň Lukey, nebyla jsem dost silná na to, abych ti pomohla." Šeptnu a usměju se nad společnou fotku nás dvou. Jako další přijdou na řadu věci Alison a s tím další vzpomínky...