10.

175 18 0
                                    

,,Hmmm máš tu docela dobré písničky, ale 300? Tolik jsem jich snad neslyšel ani za celý život..."

,,Heh no jo a to tam ještě některé chybí, ten mobil nemám ani půl roku." Midoriya na mě jenom vykulil oči a dál se díval do mojeho seznamu skladeb, zatímco já se nad tím jenom uchechtl a dál jsem se věnoval přípravě jídla.

Midoriya si po chvíli začal zpívat, trochu překvapeně jsem se na něho podíval ale i tak jsem se pak usmál. Neviděl to protože pořád projížděl jaké písničky tam mám.

,,Zpíváš krásně." nemohl jsem si odpustit kompliment a strčil jsem kuře do trouby.

,,Eh-... D-děkuju." přestal zpívat a hodně se červenal.

,,To neznamenalo ať přestaneš zpívat. Klidně si tam i nějakou můžeš zapnout jestli budeš chtít třeba nějakou oblíbenou." zavřel jsem troubu a podíval jsem se na něho.

,,D-dobře..." dál projížděl až mě to už znervozňovalo. Ani nevím jaké písničky už tam mám.

,,Není ti horko?" popošel jsem trochu k němu.

,,N-ne proč?"

,,Jsi celý rudý. Ale ani bych se ti nedivil je teď zaplá ta trouba."

,,Ne je to v pohodě ale pokud otevřeš okno tak mi to asi nebude vadit." zašeptal potichu tak abych to slyšel.

,,Dobře." otevřel jsem okno a vykoukl z něho na čerstvý vzduch. Z hluboká jsem se nadechl a šel se věnovat rýži. Náhle se přepla písnička tak jsem čekal co začne hrát. Začalo hrát CPR od CupcakKe. Trochu jsem se zarazil. Proč to tam mám? Ani si nepamatuju že bych si to stahoval!

,,Hele poslyš Midoriyo jak moc dobře umíš anglicky?" zeptal jsem se dost nervózně a rukama se zapřel o linku. Očividně jsem nervozitu z téhle písničky neskryl na moc dlouho a tak se na mě trochu nechápavě podíval.

,,No ne moc dobře, jakoby rozumím asi jednoduchým frázím. Proč se ptáš?"

,,Aaaale jen tak." uff.

,,Todoroki je ti horko v té kuchyni? Jestli chceš tak tu rýži můžu jít hlídat já." řekl a zvedl se. Myslím že jsem červený až na prdeli.

,,Dobře." rychle jsem zaplul do obýváku a Midoriya došel do kuchyně. Začal si zpívat refrén a perfektně vyslovoval všechny slova i se zvukama které tam jsou. To mi neříkejte že tomu do prdele nerozumí. Začal jsem být solidně nervózní a u toho jsem si dal nohu přes nohu. Bože nemůžu ho poslouchat když tohle zpívá...

Dobře tohle nepůjde... Rychle jsem si došel k oknu a vystrčil z něho hlavu. Snažil jsem se ignorovat všechny stény, které napodobuje jako ta zpěvačka a zhluboka jsem dýchal. Myslím že se tady udusím... a nebo umřu, myslím že to v téhle situaci vyjde na stejno.

Snažil jsem se vydýchávat to co jsem slyšel a čekal než už ta písnička konečně zkončí. V tom byl ale menší, teď už větší problém... To mi ani neříkej... Ono je tu totiž jeden nejmenovaný problém a to je to že jsem tak trochu totálně teplej a Midoria trochu až moc úžasný hlas.

Už se blížil konec písničky a měla být jedna část. Bál jsem se že bude napodobovat i tu. Rychle jsem skočil na gauč pro mobil a zapnul jinou písničku.

,,Hej! Proč si to přepnul?" řekl naštvaně a zároveň smutně.

,,Noo... měl jsem chuť si po dlouhé době poslechnout jednu písničku..." ani nevím co jsem pustil, hlavně že je to pryč. Naštěstí začala hrát smutná písnička Before You Go a si trochu oddechl. Ale i tak to nebyla moc výhra.

,,Ehh amm Midoriyo? si musím odskočit, prosím postarej se o tu rýži." odběhl jsem do koupelny a rychle si oplachl obličej ledovou vodou. Musím se uklidnit.

Ve skutečnosti anglicky rozumím dobře a moc dobře vím co se v té písničce zpívá, taky se divím že jsem to dokázal zazpívat a nečervenal jsem se. A taky jsem to na něho docela dobře zahrál, ale takovou reakci jsem teda nečekal. Chtěl jsem si tímhle jenom něco ověřit, ale třeba vážně nic. Hmmm. A nebo mu možná jenom vadilo jak jsem zpíval...

I tak jsem se každopádně usmál a dál jsem hlídal rýži.

Tak po 5 minutách kdy už dávno začínala hrát další písnička a Todoroki se pořád nevrátil. To mi ani neříkejte... Už jsem začal cedit rýži a když jsem to dodělal už jsem se chtěl jít podívat kde je ale to už on stihl dojít za mnou.

,,Ah promiň už jsem tu. Budu už muset pomalu vytáhnout to kuře." stydlivě mě obešel a podíval se přes sklo trouby na kuře.

Aha? A tohle bylo co? Nějak dál jsem to neřešil ani nějak nekomentoval.

Když bylo jídlo hotové tak jsme se najedli a čekali než přijede moje mamka.

Tak za hodinu přijela a už jsme byli na cestě domů.

,,Mami chceš mě zabít?"

,,Cože?!" zaskočeně nad mojí otázkou se na mě podívala.

,,No že si mě u něho nechala spát?" mamka si viditelně oddychla a pak se zasmála.

,,Co je? Vždyť vypadá jako fajn kluk a jako hodný a spolehlivý člověk..."

,,Už by sis mohl někoho najít." řekla mamka a mrkla na mě.

,,Cože?!" teď jsem nervózně zrudnul a trochu se nad Todorokim zamyslel. Jakoby mamka má nějakým způsobem pravdu.

,,Hah vážně nad tím přemýšlíš?" zasmála se mi mamka a já se na ni trochu naštvaně podíval.

,,A co když jo..." přiznal jsem zahanbeně a mamka mě pochválila nad mojí volbou.

Když jme došli domů tak jsem se doplazil do svého pokoje a třískl sebou o postel. Ještě chvilku jsem přemýšlel a pak jsem docela nechtěně usnul.

Takže dneska taky trochu kratší kapitola
Uvidíme se u další snad už trochu zajímavější kapitoly
Bye :*

WHAT'S WRONG? SCARED? | (TodoDeku) CZ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat