WHAT'S WRONG? SCARED? | (TodoDeku) CZ✔

19.

Přečtěte si prosím to co napíšu na konci kapitoly, je to důležité.

,,Todoroki~ nalij mi ještě." prosil ještě Midoriya a věšel se na mě.

,,Jsi totálně opilý, myslím že není dobrý nápad takhle jít domů..." začal jsem přemýšlet co mám udělat.

,,Hele Midoriyo něco mě napadlo. Co kdybych zavolal tvojí mamce a zeptal se jestli tady nemůžeš přespat? Takhle totiž určitě nemůžeš domů." on se na mě podíval a hned kladně zakýval hlavou. Začal si sahat do kapes a hledal mobil. Když ho vytáhl tak ho odemkl a podal mi ho zaplý na kontaktu od jeho mámy.

Začal jsem volat jeho mamce. Ještě jsem Midoriyovi naznačil ať je ticho a čekal jsem než mi to jeho máma zvedne. Po 2 minutovém vyzvánění mi to konečně zvedla.

,,Izuku kde jsi? Copak se děje?" zněla starostlivě.

,,Dobrý den, tady Todoroki. Nemusíte se bát Midoriya je u mě. Říkal že potřebuje pomoct s učením tak šel za mnou. Myslel jsem že vám dal vědět tak jsem nic neřešil a až teď jsem se dozvěděl že vám vlastně nic neřekl. Zrovna se učí, proto volám já." řekl jsem rychle a slyšel jsem jak si oddechla.

,,Dobře. Trochu jsem se bála, ať dá kdyžtak příště vědět dřív."

,,Ano určitě. A mohl by tady Midoriya přespat?" modlil jsem se v kladnou odpověď i když jeho máma vypadá mile. Chvilku bylo ticho.

,,Ano určitě může, posterej se mi o něho." řekla s úsměvem. Midoriya to slyšel a začal se radovat. Dělal takové kraviny až z toho zpadl na zem. Rána se ozvala celým bytem.

,,Jéžiš všechno v pořádku?"

,,Ano, jenom váš šikovný syn spadl z židle." zasmal jsem se a ona naštěstí taky.

,,Dobře děkuju, nashledanou."

,,Ahoj." pozdravila mě a já jsem to zavěsil.

,,Jéžiš, myslím že bys měl zklidnit hormon, tvoje mamka si bude myslet že tě biju." zasmal jsem se a díval jsem se jak se válí na zemi. On se jenom zvedl a zakyval hlavou.

,,Takže~... co budeme dělat teď Todoroki-kun?" zeptal se provokativně a zase vylezl na gauč.

,,No já nevím... copak bys chtěl dělat ty?" zeptal jsem se jako vždy protože neumím vymýšlet zábavu nebo tak obecně jakékoliv plány. Dokážu se přizpůsobit v podstatě k čemukoliv.

,,Co kdybychom si zahráli?" zašeptal, ruce mi dal na stehna a obličejem se začal přibližovat k tomu mému. Hned jsem mu dal ruku přes celý obličej a odstrkoval jsem ho.

,,Midoriyo... sám nevíš co děláš. Přestáň." povzdechl jsem si a oddělal jsem mu ruku z obličeje.

,,Tak to se mýlíš Shoto já moc dobře vím co chci udělat." trochu jsem se zarazil a on se začal zase přibližovat. Rukama jsem mu chytil tváře a on svýma rukama začal pohybovat od mojich stehen na pás až břicho.

,,Midoriyo nech toho." rukama mi zajel pod tričko a přejížděl mi po lehce vypracovaných svalech na břiše.

Proč si trochu nepohrát? Moc dobře vím proč. Pustil jsem mu obličej a chytil ruce které jsem vytáhl z pod svojeho trička. V tu chvíli mě políbil, skoro hned začal rty pohybovat naproti mě a já jsem v tu dobu povolil a polibky jsem mu začal oplácet.

Když jsme se odpojily, chtěl jsme něco říct ale to už mě líbal znovu. Ruce jsem mu pustil a dál mu své ruce na boky. Vždyť se ti nabízí. Neví co dělá... Když jsme se zase odpojily už jsem ho nenechal mě znovu přerušit.

,,Midoriyo neměl bys... vážně to není dobrý nápad."

Takže~ vážně kraťoučká kapitola ale chtěla bych vědět jestli by jste už teď stáli o menší smut nebo jestli chcete spicy kapitolku až někdy později?
Předem říkám že bez odpovědi další kapitolu ASI nevydám. Taky musím mít ještě nějaký čas na napsání té kapitoly, to je důvod proč kapitolu vydávám dřív.
No nic tak budu čekat na návrhy<3
U další kapči
Bye :*