DOTEKY - sbírka poezie

Trochu míň stereotypu

Probudit se, vstát,
fungovat, fungovat, fungovat
a jít zase spát.

Sleduji svět na pozadí matném
odstíny stereotypu furt dokola
a jestliže má být život plátnem,
chci začít malovat odznova,
úplně od píky,
chci okno z dalekým výhledem,
z nějž poslouchat slavíky.

Potřebuju barev víc,
doneste mi více štětců,
chci chodit číst básně do ulic
a citovat slova světců.

Jestliže mám být básnířkou,
chci trochu víc
lyriky, citu a rytmiky,
pochopení v mém umění,
a prostoru pro kritiky
a taky ať najdeme v něm
společné spojení.

Jestliže má být má tvář teatrální,
tak ať vyčte se z ní,
že se se mnou všechno točí,
až to není morální
a všechno to,
co doposud
nevyčetly tvoje oči,
tak ať se nevymlouváš,
už ti nic nebrání.

A jestliže mám být šťastná,
chci trochu víc lásky
a trochu míň tísně,
ať listonoši roznáší
dobré zprávy
a zpívají písně,
ať řidiči autobusů
nejsou protivní cholerici,
bez úsměvu na tváři
zákaz vstupu na ulici,
šťastnější okamžiky
a světový mír,
prosila bych...

Díky.