DOTEKY - sbírka poezie

Insta klam

Svět mě ruší,
na mou duši,
mobilní má
všude uši,
které slyší
šepot myší,
touhu po tom,
být si bližší.

Preventivně sleduješ,
co je in a nebo už není,
fotíš lattéčka a odhalená ramena,
to je tvou náplní denní,
hlídáš se, ať nepřibereš půl gramu,
trpíš, protože chceš
být hubená,
jako ty holky na Instragramu,
jsi jen další obětí sítě,
kterou umotali pavouci,
jejíž pastí jsou lajky
a srdíčka,
pocit méněcennosti a bezchybná selfíčka,
jsi jen další obětí
dvacátého prvního století,
jsi ve střehu a sleduješ,
co je právě a nebo už není v módě,
v procesu, tě nenapadne otázka,
zda chceš skutečně žít takhle,
zda je to správně...

Víš, ono je totiž
hrozně jednoduché
přijmout tuhle skutečnost,
ale nejsi zde přece proto,
abys potlačovala
svou osobnost,
buď trochu mimo,
naslouchej spontánnosti,
žij víc teď, tady a přímo,
lámeš si hlavu,
nežiješ v přítomnosti,
štve tě, že nevypadáš
jako ty holky
na Instagramu,
jsou jen dalšími oběťmi,
ve skutečnosti...
štve tě, že neodpovídáš
rádoby ideálu,
víš, ona je situace
přímočařejší,
jsi jen další obětí
— lží a klamů!

Schází nám láska,
co neotvírá srdce
pouhým dvojklikem,
chybí nám emoce,
které vyjadřujeme
ubohým smajlíkem,
počtem komentářů
hodnotíme úspěch,
chybí nám skutečnost
a lajky už dávno nevytváří úsměv,
tak nač všechen ten spěch?

Digitální kocovina,
nech si uniknout informace
pár okamžiků staré,
vypni zdroj světa,
však o to tu nejde,
dej si trochu detox,
vypni svět,
buď chaos...