Podlaha

22 9 2
                                    

Přemýšlím,
jak jsem se cítila,
když zde ještě
bývala podlaha.

A já tomu pocitu podlehla.

Přísahám,
že ještě
před minutou
tu byla
a já na ní
pevně stála.

Oběma nohama.

Chodila jsem po ní
den co den
a o podlaze
vůbec
nepřemýšlela,
protože jsem zkrátka
předpokládala,
že tu bude vždycky.

Dokud nezmizela.

DOTEKY - sbírka poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat