Přiznání poutníků

51 13 0
                                    

Došli jsme na konec
s prázdnými batohy
a s příslibem zítřků,
které nám sebrali.

A tak jsme zůstali
napospas osudu,
přítomnost vzpomínek,
vězněných v batohu.

Říkáme sbohem,
poslední rozcestí,
v batohu přísliby,
přísliby o štěstí.

Otoč se naposled,
vtiskni své přiznání,
o pravdě,
- osudu -
nezvratném poznání.

Ztratil ses stejně,
jako já v sobě samé,
jako v tvých očích,
melancholii modré.

Ztratil ses stejně,
jako ta potlačená vzpomínka,
kterou bych ráda uchovala v paměti,
rozloučil ses s iluzí,
již si po celou dobu
byl právě ty.

A i já vpisuji
své přiznání,
a šeptám sbohem,
sbohem mé šílení.

DOTEKY - sbírka poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat