Kensi se obrátila na Olivera, který vypadal nadmíru vyděšeně. Žena se falešně usmála a odporně sladkým hlasem pravila.
"Prosila bych dobrovolníky. Budeme tady panu inspektorovi ukazovat jak funguje náš ústav."
Oliver jí poslal varovný pohled ale ona na něj mrkla.
"Dělej to co já a dostaneš se odsud."
Žena zopakovala svou otázku a Kensi rázně vstala.
"Já se hlásím."
Všechny pohledy se obrátily na ni. Některé byly překvapené, ale všechny byly vděčné. Oliver taky vstal a prohlásil.
"Já taky."
Ona se na něj usmála a on zakroutil hlavou.
"Jsi blázen. A já tě poslouchám."
Doctor na ni mírně kývl a oba dva se k nim vydali. Nikdo další už se nepřihlásil.
"Děkuji."
Promluvil tentokrát Doctor a chytl oba dva za ramena. Obrátil se na vrchní sestru a kývl na ni.
"Myslím si, že to takhle stačí. Můžeme jít."
Otočil se a odkráčel. Kensi a Oliver šli za ním a byl to chlapec kdo začal hovor.
"Umíš si představit co nám teď provedou?"
Kensi se pousmála.
"Neumím. Ale neboj, za chvíli se to dozvíme."
On si povzdechl.
"Jsi blázen, víš to?"
Ona přikývla.
"Věř mi, že nejsi první kdo mi to řekl. Ale vím co dělám. Tedy většinou."
Než stačili debatu dál rozvinout, vešli do jakési laboratoře. Když se za nimi zavřely a zamkly dveře, zjistila Kensi, že jsou v místnosti dva ozbrojení muži. Oliver to taky postřehl, jen Doctor nedal nic najevo.
"Co tu vlastně děláte?"
Vrchní sestra se podivila.
"To byste mohl vědět, když jste z vedení."
Doctor se ale nenechal vyvést z rovnováhy.
"Samozřejmě, že to vím. Chci ale, abyste to vysvětlila vy."
Sestra se odmlčela a po chvíli začala vysvětlovat.
"Snažíme se zde vynalést lék na všechny možné nemoci ve vesmíru. Od rýmy po mořskou nemoc. Využijeme jejich buňky na pokusy."
Kensi překvapeně zvedla obočí, Oliver trochu couvl a Doctor přikývl. Chvíli se tvářil, že přemýšlí a pak vytáhl ze saka šroubovák. Namířil ho na vrchní sestru a promluvil.
"Nikdo ani hnout. Kensi a pudingový mozeček sem, ostatní zůstanou na svých místech."
Kensi se usmála na Olivera a přešla ke svému otci.
"Říkala jsem, že vím co dělám."
Doctor se trochu pousmál a pořád mířil šroubovákem na tu ženu.
"Jestli uvidím cokoli co se mi nelíbí tak střelím ze svého šroubováku."
Sestra se na něj otočila.
"Šroubováku?"
On kývl hlavou na stranu.
"Ano. Je to velmi všestraná věcička. Kensi, otevři ty dveře. Pudingový mozeček vezme strážím zbraně."
Oliver udělal co řekl a přitom poznamenal.
"Oliver, jmenuju se Oliver."
Doctor přikývl.
"Dobře, tak Oliver. Pudingový mozeček Oliver."
Teď se ozvala i Kensi ode dveří.
"Nejde to otevřít. Budu potřebovat šroubovák, tati."
Oliver se usmál.
"Tohle je tvůj táta, jo? Tak vidím, že sarkasmus je dědičný."
Doctor hodil Kensi šroubovák a ta s jediným zabzučením otevřela dveře. Pán Času se na odchodu ještě otočil.
"Myslím si, že jste inspekcí neprošli. Lituji, ale budu vás muset zavřít."
ČTEŠ
Pudding brain (CZ Doctor Who)
FanfictionVe škole v Brightonu se dějí věci. Mizí učitelé, ozývají se divné zvuky a ještě něco. Chodí sem dívka s úžasným talentem na technologie. Možná i to je důvod, proč se jednou ve skladu objeví modrá budka a její třída dostane nového třídního. Kdo stojí...