Pudding brain (CZ Doctor Who)

Je to Doctor?

Muž se otočil a zvedl obočí.

"Prosím?"

Kensi se začala smát.

"Takže utajení, fajn. Kde si ukradl tu tuniku?"

On se zamračil.

"Nejste trochu nevychovaná, hmm?"

A luskl prsty u jejího ucha. Ona se trochu odtáhla.

"Jestli jsem nevychovaná tak je to tvoje vina. A přestaň se chovat, jako bys mě neznal."

Doctor, nebo snad někdo kdo mu byl velmi podobný si založil ruce na hrudi.

"Ale já vás neznám."

Kensi sarkasticky přikývla.

"Jo, jo. Nikdy jsme se neviděli. Vážně vtipné, tati."

Muž se usmál.

"Asi jste si mě s někým spletla. Nikdy jsem vás neviděl a nejsem váš otec. A je mi líto vašeho otce, jestli nepoznáte jak vypadá."

Kensi se zarazila. Pečlivě si prohlédla toho muže a založila si ruce v bok.

"Houby. Vážně si mě dostal, Doctore."

Muž se najednou jakoby zarazil a předklonil se k ní. Přesně tak, jak to vždycky dělával Doctor. Kensi to děsilo.

"Ten Doctor? Doctor je tady? Doctor s budkou?"

Kensi zmateně přikývla.

"Ano, je tady. Takže vy nejste on? Jste mu šíleně podobný."

Říman přivřel oči.

"Podobný? Nemyslím si. Leda by se hodně změnil."

Kensi se usmála.

"To byste se divil. Umí toho spoustu. Mimochodem já jsem Kensi a vy?"

Muž jí podal ruku a ona ji stiskla. Dala by duši za to, že to je její otec. Každičký pohyb jeho obličeje, hlas, dokonce i to jak podává ruku bylo stejné. On odpověděl na její otázku.

"Lobus Caecilius, mramorotepec."

Ona se usmála.

"Tak mramor."

Caecilius se ptal dál.

"Co vás sem přivedlo?"

Kensi se rozhlédla.

"Chtěla jsem do Říma. Jak jste se s Doctorem seznámil vy?"

Muž se taky rozhlédl a naklonil se k ní.

"Tady vám to říkat nebudu. Můžu vás pozvat k sobě?"

Dívka přikývla.

"Nic tím nezkazím."

Maximálně bude Doctor a tenhle chlapík v jedné místnosti, pomyslela si. Pomalu vyšli kamsi od Kolosea a Kensi z toho muže nespouštěla pohled. Jak je možné, že je mu tak podobný? Řekla si v duchu a šlapala dál. Pán Času přece nemůže zregenerovat do někoho, koho potkal. I když si tím sama nebyla úplně jistá. Co ona o tom ví?

"Vy máte rodinu?"

Zeptala se Kensi zčásti proto, aby zjistila, jak moc je Caecilius Doctorovi podobný. On se usmál a přikývl.

"Mám. A jen díky Doctorovi jsou všichni naživu."

________________

Doctor sledoval zpoza rohu muže v kápi. Tedy muž to určitě nebyl, spíš to byl robot z jiného systému. Hlavou mu vrtalo ale spíš to, jak mohl zapomenout, odkud má tuhle tvář. Tvář muže jehož zachránil v Pompejích po výbuchu Vesuvu, který sám způsobil. Možná si tím sám chtěl něco říct. Kdyby tak jen věděl co. Vytáhl šroubovák a začal sonicovat.

"A mám tě příšerko."

Zamumlal si a zasmál se. Vyrazil vpřed a přitom přemýšlel jestli se k Caeciliovi staví na návštěvu, zeptat se jak se mu vede. Tedy až potom, co zachrání planetu. Už zase.

"Možná ho budu muset zachraňovat znovu. Přepisovat čas."

A pak už se zase soustředil jen na svou misi.

Hezky se nám to plantá, co? :D