Jen lži

Winter solider

[Lee]

Konečně konec směny. Dopila jsem whisky, která začala celý tenhle zmatek, šla ke své skřínce, otevřela ji, převlékla se, popadla klíče a vyšla ven. Rozhlédla jsem se okolo sebe jestli tam náhodně nestojí Rey a zamkla.

Nebydlela jsem zas tak daleko od baru, a tak jsem se prošla večerními ulicemi Washingtonu. V noci vypadá velice pěkně. Když jsem došla před barák, ve kterém byl můj byt v pronájmu, vešla jsem dovnitř. Není to bytovka spíš menší dům s třemi byty. Můj, Amberouse a paní Warlsové. Paní Warlsová je majitelka domu. Milá paní okolo padesáti let.

Šla jsem po schodech nahoru do mého bytu, když mě nejadnou zastavila paní Warlsová. "Lee. Přišla ti pošta."
"Děkuju." Řekla jsem postarší paní a usmála se na ní, když jsem od ní přebírala poštu. Odemkla jsem dveře od svého bytu a vešla dovnitř. Sundala jsem si svůj kabát, pověsila na věšák a přesunula se do kuchyně.

Nejsem alkoholička, ale sklenkou vína nepohrdnu. Proto jsem vzala víno, které jsem našla v lednici a nalila ho do sklenky určené pro pití tohoto nápoje. Vzala jsem obálky, které mi před chvílí dala paní Warlsová a sedla si k ostrůvku v kuchyni s barovou židlí. Sklenku jsem položila na stůl a postupně začala otevírat obálky.

Byli to jen nepodstatné stvrzenky o zaplacení účtu. Upila jsem trochu vína a přisunula si k sobě notebook. Moje každovečerní rutyna je přečíst co se děje nového ve světě. Nic zajímavého tam nebylo, proto jsem posouvala dál a dál a dál a dál, až jsem dojela na jedny z posledních článku.

Stále se v ulicích Washingtonu hledá muž známí jako Winter solider. Má hnědé vlasy po ramena, modré oči a jednu specifickou věc. Ruku z Vibrania. Pokod jste ho někde zahlédli volejte policii a nepokoušejte se ho zpacifikovat sami.

Aniž bych rozklikla odkaz fotky s Winter soliderem jsem věděla kdo na ní bude. James. Ale přesto jsem se chtěla ujistit, že je to opravdu on. Pomalu jsem sjela myší na odkaz. Byl to on.

Po chvíli mi vše dávalo smysl. Proč byl nervózní z policie a proč měl tak velký zájem o zadní východ. V článku ho popisovali jako velmi nebezpečného člověka, ale neřekla bych, že by chtěl někomu ubližovat. Fajn dnes v baru, ale to bylo něco jiného.

Rozhodně jsem neměla v plánu ho udat, ale chtěla jsem ho ještě vidět. Pro mou neuzpokojenou touhu po tom zjistit co je vlastně zač, jsem si ho prostě musela vyhladat. Zadala jsem Winter solider a hned mi vyjeli tuny článků. Rozklikla jsem první a začala číst.

Po velice dlouhém čtení a předjíždění ze článku na článek jsem se dozvěděla, že je to bývalí voják z doby 1940. V tu chvíli jsem pochopila jaho naražku na to, že není mladý a musela se zasmát. Dále co jsem zjistila bylo, že byl zatknut nějakou organizací jménem Hydra. Byl to zabiják bez citu a emocí. Když se mu podařilo procitnout, díky jeho kamarádovi z války Stevu Rogersovi, jedním z členů Avengers, je od té doby hledán policií a mně do nedlouho neznámá organizace S.H.I.L.E.D. .

Zaklapla jsem notebook, šla do koupelny, dala si sprchu, oblékla si pohodlné pyžamo a lehla do postele. Netrvalo to dlouho a již jsem nebyla při smyslech.