Jen lži

Další kroky

[Lee]

Odtáhl se od mého obličeje jen tak aby dokázal mluvit. "Miluju tě Lee."
"Já tebe Jamesi." Pousmála jsem se, když jsem si všimla že se mu na tváři rozzářil úsměv.

Tahle scéna je přesné klišé, ze všem románu, které jsem tak nesnášela a odsuzovala. Byli vždy zidealizované a zkrášlené. I když jste sebevíc doufali, v to, že vás takový osud potká, v hlouby duše jste věděli, že je to hloupost a pobláznění náhlými emocemi. A že i když někoho takového potkáte. Po pěti letech manželství a dvou dětech následuje rozvod, soud o děti a různé provokace z obou stran.

Nevěřila jsem, že se to stane mě, ale stojím tady a předemnou on.

Odtáhli jsme se od sebe. Z kapsy od saka jsem vytáhla klíče od motorky a trochu s nimi zamávala. James se zasmála a já s ním. "Doufám že dnes neodmítneš."
"Mohu snad?" Pousmála jsem se a vydala ke své motorce. James mě následoval a bylo nepatrně vidět jak si mě prohlížel.

Nasadila jsem si helmu a zeptala se Jamese na polohu místo kam by chtěl svést. "Kam?" Řekla jsem když už jsme oba seděli na morotce a já otočila klíčem v zapalování. "Řeknu kam odbočit." Odvětil. Odendala jsem stojánek a dala svůj stroj do pohybu.

James mě navigoval kudy jet. Bez problémů jsme dojeli na místo. Motorku jsem nechala stát na volném místě před docela vysokým panelákem. "Tady..." Nedořekla jsem otázku v domnění, že to není nutné. "Ano. Chceš...chceš jít dovnitř." Přikývla jsem.

Bydlel nejspíš v jednom z bytu, které se nacházeli ve vyších patrech, protože zvolil cestu výtahem. Opřela jsem se o jednu stěnu výtahu, která byla překvapivě čistá. Jamese to očividně trochu vzrušilo vzhledem k tomu že přešlápl na druhou nohu. Pousmála jsem se nad tím a chtěla jít k němu blíž, ale rozezněl se zvuk výtahu.

Do něj vztoupila žena se psem. Nejspíš trpěla nespavostí a tak místo venčení psa v deset hodin večer volila půl jedné ráno. Přišlo mi, že se na Jamese usmála a na mě pohlédla zkoumáním pohledem.

Výtah vyjel opět nahoru. Zastavil v patře s číslem osm, které zmáčkl James. A spolu s ním jsem vystoupila.

Odemkl dveře od svého bytu. Byl v celku skromně zařízený, ale pro jednoho člověka dostačující. Rychle zavřel dveře a opřel se o ně. Svůj pohled jsem z místnosti přesenula na něj. Ať už váhal nad čímkoliv, zvolil políbit mě.

Z mých rtů následně na můj krk. Touha rostla spolu s kusy oblečení na zemi. Své rty neodtáhl od mé kůže a když měl pocit, že na mém krku už bude dostatek značek, začal mi rozepínat blůzu.

Dopadla na zem. Na chvíli jsme se museli odtrhnout a já mu sundala triko. Vášeň v nás obou rostla. Chytil mě pod zadkem a vyhoupl nahoru. Líbal mé rty a postupoval dál po bytě. Nejspíš v ložnici se zastavil a přitiskl mě na zeď. Byla studená, proto jsem se lehce prohla v zádech. Pustil mě na zem a s mojí pomocí si sundal kalhoty.
Bez váhání sundal i mé.

Naše další kroky vedli k né zas tak velké, ale zato pohodlné posteli. James se skláněl nademnou a líbal. Postupně i můj hrudník na kterém se stále nacházela má krajková podprsenka. Rozepl ji a sundal. Následně i zbytek spodního prádla, který na nás zůstával.

První pohyb dovnitř a jeho následky se mi podařilo lehce potlačit, ale následně jsem zasténala nad příjemným pocitem. Znovu a znovu.

Pomalu jsem docházeli ke konci uspokojení našich potřeb.

James si lehl vedle mě a rychle dýchal. Stejně tak já. Hlavu jsem položila na jeho hruď. Svou železnou rukou mě hladil po paži a políbil do vlasů.

Tonymu a ostatním jsem časem odpustila za jejich lži a pocit, že mě musí chránit. Stálým zákazníkem mého baru se následně stal i James. Sice ho Pay nikdy neměla zrovna v lásce, ale vycházejí spolu. V rámci možností.

Konec.

Tenhle příběh došel ke konci, ale mám v plánu napsat další. Rozhoduji se mezi dvěma tématy, ale pokud vás nějaký napadá. Ráda se inspiruji.

Jinak děkuji za každý komentář nebo hlas. Jsem ráda že se vám tenhle přiběh líbil a snad bude i ten další.