Jen lži

V tunelu

[Steve]

Rozhlédl jsem se po celém baru a nenašel jsem ji. Přišla ke mě žena s pivem. Položila ho na stůl. "Mohu se zeptat."
"Jistě." Pousmála se na mě žena s tácem v ruce. "Potřeboval bych nutně mluvit s Lee. Nevíte kde bych ji našel?"
"Nejspíš šla dozadu za bar."
"Děkuji." Postavil jsem se.
"Ale tam nesmíte."
"Je to velmi důležité."
Chvíli přemýšlela a pak si povzdechla.
"Dobře."

Odešla od mého stolu a já šel k zadním dveřím za barem. Otevřel jsem dveře. Uviděl jsem Lee a s ní byl Bucky. Nevěděl jsem co říct. Viděl jsem ho opět po takové době a vypadal v celku normálně.

[Bucky]

Najednou se otevřeli dveře. Steve. Jak mě sakra našel. Podíval jsem se na Lee a pak mi najednou začalo dávat smysl proč i přesto, že Lee věděla kdo jsem se mě nebála. Byl to plán. Plán jak mě Stevovi a celému S.H.I.E.L.Du naservírovat přímo pod nos.

Otočí jsem se na Lee. Zklamaně a zároveň naštvaně jsem se na ni podíval a rozběhl se ke dveřím.

Hned potom jsem slyšel kroky běžel za mnou Steve i s Lee. Běžel jsem podél silnice až jsem doběhl k menšímu tunelu.

[Lee]

James se rozběhl ke dveřím vedoucí ven. Steve se rozběhl za ním. Já na nic nečekala a běžela za nimi. Venku jsem Jamese ztratila z dohledu a Steve nejspíš taky. Zastavil se a rozhlížel kolem sebe. Znovu se rozběhl. Já nahmatala klíče od své motorky a jela směrem kterým se vydal Steve. Když jsem kolem něj projela nevěřícně se na mě podíval, ale běžel dál.

Vjela jsem do menšího tunelu a zahlédla v něm Jamese. Netuším jak k ní přišel ale jen taky na motorce. Měla jsem pocit, že si mě všiml a ještě více zrychlil. Najednou se něco nebo někdo chytil za zadní kolo mé motorky. Dostala jsem smyk. Spadla jsem spolu s motorkou na zem. Narozdíl od ní jsem se kutálela ještě minimálně metr daleko.

Mím tělem projela ostrá bolest. Snažila jsem se zjistit co to způsobilo. Viděla jsem někoho oblečeného do černá. Ani chvíli neváhal a rozběhl se za Jamesem, který si všiml mě ležící na zemi. Před chvílí se snažil se dostat co nejdál ode mě a teď jeho výraz mluvil o opaku. Otočil se, ale v tu chvíli ho k zemi shodil ten někdo v černém.

Najednou se všude kolem nás objevili ozbrojení muži a v čele s nimi byl muž z plechu. Nebyl to Iron Man. Místo zlaté a červené barvy ho reprezentovala šedá.

Všechny zatkli včetně mě. Nebrali ohled na mé zranění hlavy a odvedli mě do auta.