Dobré martini

349 20 1
                                    

[Lee]

V autě jsem nebyla sama pouze s řidičem, ale spolu s dalšími dvěmi mě neznámými muži. Až v ten moment mi došlo co se vlastně stalo. Místo toho, abych míchala drinki, mě zatkli a právě vezou...někam. Dostanu vyhazov. Rozhodně mě vyhodí.

Ani jeden z mužů nepromluvil. Cítila jsem, jak se na mě dívají. Jeden přes zpětné zrcátko a druhý se na mě sem tam otočil.

Najednou jsme zastavili. Jeden z ozbrojených můžu mi sundal pouta a nechal vystoupit. "Lee? Co tu děláš?"
Otočila jsem se za hlasem. "Amberousi." Šla jsem za ním, ale do cesty se mi postavili dva muži. "Nechte ji projít." Řekl Amberous a muži odstoupili. "Jak si..."
"Lee." přerušil ho Steve, který šel naším směrem. "Pusťte ji. Nemá s tím nic společného." Řekl když už stál u nás. "Pomáhala Barnesovi na útěku." Řekl jakýsi muž.

Viděla jsem Stevovi zášť ve tváři, ale nic neřekl. "Pojďte za mnou." Já spolu se Stevem a těmi dvěmi muži z auta jsme následovali Amberouse. Nevěděla jsem, která bije. Jen jsme šla jako ostatní. Na konci jakéhosi podchodu byla další místnost. "Ano...zavolám vám později." Řekl muž stojící předemnou. Prohlédl si mě od hlavy až k patě. "A ty jsi?"
"To není tvoje starost Starku. Máme jiné věci na práci než balit ženský."
Řekl muž z auta.

Podívala jsem se na toho muže z auta. "Kdo že jste?"
"Tohle je Sam Wilson." Řekl Steve, pak ukázal na muže předemnou. "A Tony Stark."
Podal mi ruku. "Tony." Přijala jsem ji se slovy. "Lee."
"A dál?"
"Widshoot." Pousmál se. Pak se podíval na moji hlavu kde byl zaschlý pramen krve. "Tohle by vám měl někdo ošetřit." Očima poukázal na mou hlavu. Sáhla jsem si na zranění. Na prstech jsem měla krev. "Pojď semnou." Řekl Steve. "Není to zas tak váž..."

Neslihla jsem doříct poslední slovo. Přiběhl jakási žena. "Steve musí..."
Zastavila se nad svou větou a podívala se na mě. Pak se otočila na Steva. "Musíš jít do zasedačky, někdo s tebou chce mluvit."
"Fajn, ale nech si..."
"Ošetřím jí to." Nabídl se najednou Tony a chtěl, abych ho následovala.

"Asi si říkáš co tu vlastně děláš." Řekl když mi zalepoval ránu na hlavě. Jen jsem se na něj podívala, ale pak jsem zahlédla obrazovku za ním, která snímala Jamese. Zalepil mi poslední páskou zranění na hlavě a posadil se naproti mně. Na stole ležely desky, které Tony následně otevřel. Byla v nich moje fotka a všechny moje osobní i neosobní údaje.

"Takže barmanka."
"Jste překvapený?"
"Myslím, že máš na víc než míchat drinky."
"Řekla bych, že není nad dobré martini." Usmál se. "Mi dva si budeme rozumět." Pousmála jsem se.
"Ale otázka dobrého martini asi není důvod, proč tu jsme." Na to Tony zavřel složku a opřel se o židli.

Jen lžiKde žijí příběhy. Začni objevovat