Jen lži

Nová známost

[Lee]

"Dokud tu stojím máte možnost si říct o píseň kterou zahrajeme. Nestyďte se a řekněte kterou chcete." Chvíli, ale opravdu jen chvíli bylo ticho, než se začali ozývat nejrůznější názvy písní.

Hráli jsme ještě hodinu a s úderem druhé hodiny odpoledne, končila má směna. Překvapilo mě, že celou dobu co jsem zpívala James stál u dveří. Moc jsem to neřešila a sešla z pódia.

"Sakra tobě to jde."Řekla Jane. "Co tu budu dělat, když tu jseš ty." Zasmála jsem se. "Na to zapomeň zpěvačka si tu ty, ale děkuju." Usmála se. "Jak dlouho tu ještě budeš."
"No vlastně právě končím, takže..."
"Závidím ti. Já tu jsem dneska až do šesti."
"To zvládneš." Poklepala jsem jí na rameno a šla se převléknout.

Když jsem vyšla z místnosti, ve které jsou naše skříňky, všimla jsem si Jamese sedícího u baru. Rozhodla jsem se, že půjdu k němu.

"Zase u baru." Vždy mi přišlo divné začínat konverzace větami typu. Ahoj, jak se máš,nebo co tu děláš. A tak vždy začínám trochu neobvykle. "Amm...jo."Řekl a zasmál se. "Můžu si přisednout."
"Jistě." Sedla jsem si na barovou židli hned vedle.

Velice všímavá Jane to takhle nemohla nechat a šla nás obsloužit. "Co si dáte?" Už jsem mohla jít domů, takže jsem neměla důvod tu zůstávat a objednávat si pití. "Já si ned..."Nestihla jsem dořít větu a James už objednal. Pro oba." Dvě whisky s ledem. Doufám že tentokrát neodmítneš. "

Vlastně jsem chtěla říct ne, ale měla jsem pocit, že mu to dlužím za včerejšek. Přikývla jsem a Jane se otočila pro sklenky." Takže posloucháš spíše starší klasiky." Otočila jsem se s barovou židli směrem k němu." Z čeho tak soudíš. "
" Just the two of us?" Se sklopenou hlavou se pousmál. "Nesoudím tě. Máš dobrý vkus." A s posledním slovem jsem se otočila čelem k pultu, za kterým jsme seděli.

Po chvíli nám Jane popadla sklenky a s tím i řekla. "Nepředstavíš nás?" Trochu zvláštně se usmála. Z jejího úšklebu mi nebylo jasné o co jí jde. "Jistě tohle je Jane. Moje kamarádka a tohle je James. Můj známí? Jestli se tomu dá tak říct."

Jane mu a mě podala pití a sama si jednu vytáhla zpoza pultu. "Tak nazdraví." Řekla a napila se ze sklenky. Po ní i James a já na Jane jen s údivem dívala. "Víš že to nesmíš."
Jako bych já po včerejším fiasku měla co říkat. "Kdo to na mě řekne. Rey tu není."
"To je fakt." Dodala jsem a napila se.

"Jak dlouho tu vlastně žiješ Jamesi. Nikdy jsem tě tu neviděla." Zeptala se Jane opřená o pult baru, mezitím co pila svou whisky. "Ne moc dlouho. Jinak mi můžeš spíš říkat Bucky na Jamese jsem si moc nezvykl, každý mi říká Bucky." S těmito slovy mu truchu zmizel úsměv na tváři. "Tak fajn Bucky." Hned co to dořekla si ji k sobě zavolal jeden z hostů u stolu.

"Upřímně James mi zní líp." Upila jsem ze své sklenky a podívala se mu do očí. Pousmál se a vzal do ruky sklenku s whisky. Levou rukou opět  schovanou pod koženou rukavicí. Teď  když jsem věděla přesně co pod ní je, se i mně nepatrně vytratil úsměv z tváře.