Hlídka policistů

384 20 0
                                    

[Lee]

"Hele kolik si vyp..." Nenechala jsem ji doříct větu a začala sama mluvit. "No nic, byli jsme právě na odchodu. Měj se Pay." Objala jsem jí. Pak vzala Jamese za ruku a odešla ven.
   
Když už jsme nebyli v dohledu Pay, zastavila jsem se, opřela o zeď a oddechla si. James se na mě s lehkým výsměchem podíval. Podívala jsem se na něj." Chtěla jsem se vyhnout jejímu dlouhému seznamu proč by člověk neměl pít."
"Jistě." Řekl a taky se opřel o zeď.

Otočila jsem hlavu na něj. Chtěla jsem něco říct, ale moje oči zaostřily na postavu za ním. Vážně zrovna teď? Řekla jsem si, když jsem zjistila, že ten někdo je Rey. Všiml si nás a rychlím krokem se přibližoval. Sakra.

James si nejspíš všiml mého neklidného výrazu a otočil se za sebe. Když uviděl Reye. Viděl ho stejně nerad jako já. "Tentokrát mi neutečeš." Zařval Rey naším směrem. James se odstrčil od zdi a chtěl se rozejít za ním. To, že se s ním chtěl zase rvát, bylo dost hloupé a nerozumné vzhledem k jeho rejstříku.

Díky bohu na Reye někdo zařval, ten se otočil za hlasem. Něco si tam chvíli mumlali, pak se Rey lehce podrážděné otočil zpět na nás, a pak vešel do baru. "Srab." slyšela jsem Jamese jak si nemohl nechat tuto narážku a otočil se zpět na mě.

[Bucky]

Když se Lee opět opřela o zeď vypadala uvolněně což vypadalo i trochu sexy. Lee celkově vypadala velmi atraktivně. Měla na sobě kožené boty, dlouhé dole volné světle hnědé kalhoty, ke kterým ladilo sako ve stejné barvě. Jeho rukávi měla vyhrnute a pod ním měla lehce rozepnutou blůzu.

Když jsem se zamyslel, byl jsem rád že nevěděla kdo jsem. A vlastně skoro všichni obyčejní lidé z Washingtonu. Nikdo mě nepoznával na ulicích. Avšak musel jsem pro to něco udělat. Pokaždé co jsem někde mezi lidmi nosím kožené rukavice. Pro jistotu. Kolik lidí má asi ruku z vibrania.

[Lee]

Opřená o zeď nějaké bytovky jsem se dívala na Jamese. Vypadal zamýšleně. Absolutně nevnímal co se děje. Zamávala jsem mu rukou před obličejem. Trochu ucukl hlavou a pohled upřel na mě. "Nad čím si přemýšlel." Zeptala jsem se s úsměvem. Chtěl něco říct, ale z ničeho nic se mi ve tváři pravidelně střídala modrá a červená barva.

Rukou jsem si zastínila oči, abych viděla co se děje. Hlídka policistů co zastavila na jednom z parkovacích míst a šla směrem k baru. Že by se někdo opět rval. Vsadím se, že to bude Rey.

Když se jeden u policistů podíval naším směrem, musel si všimnou něčeho divného, protože drknul do svého kolegy vedle. Ten se podíval na nás a začal něco mluvit do vysílačky. Já stále stínící si oči jsem se podívala na Jamese. Díval se přímo do očí dvou policistů.

Ten druhý co nemluvil do krabičky přivěšené na vestě se rozběhl naším směrem. "Sakra." Řekl James. Rychle mě popadl za ruku a začal utíkat. Až po chvíli mi došlo, že ti policisté ho nejspíš poznali a dostali příkaz ho zadržet. Vím, že tahle situace nebyla vtipná, ale musela jsem se zasmát.

Jen lžiKde žijí příběhy. Začni objevovat