XIII. everything will change

525 51 30
                                    

Louimu někdy kolem druhé ráno došlo, že se nezachoval k Harrymu úplně fér. Ano, bylo mu líto, jak po něm mladší vyjel, ovšem to, jak ho Louis odmítal, Harrymu nepomohlo. Měl ho nechat se vykřičet, došlo mu, že to potřeboval a pak mu vyjádřit, že je s ním. Harry byl stále křehoučký, stále musel volit pouhý tón hlasu, když na něj mluvil. A to, že ho nechal v noci samotného mu nepomohlo.

Ráno si brunet přivstal, v tichosti vykonal všechnu ranní hygienu, oblékl se a vyrazil do nedalekého květinářství. Věděl, že má Harry v lásce růže, proto mu jednu koupil a vydal se domů, kdy cestou ještě dokoupil nějaké jídlo.

Doma dal květinu do vázy a pustil se do přípravy snídaně.

Harry rozespale otevřel dveře a koukal na Louiho, jak dělá snídani. Byl ticho, nevěděl, zda na něj má mluvit, ale naštěstí si ho brunet všiml.

,,Dobré ráno, Hazzy," pozdravil ho mile Louis a vypl sporák, načež jim oboum nandal snídani a odnesl ji na stůl. ,,Co noha?" zeptal se, když k němu došel a pomohl mu dojít ke stolu. Harry se divil nad změnou Louisova chování, ovšem byl rád, že je to zase jeho milý, přítulný Lou.

,,Strašně bolí," vydechl nakonec mladší a rozmrkával slzy.

,,Hazzy, lásko moje," Louis si před něj dřepl a vzal jeho ruce do svých. ,,Moc se ti omlouvám, jak jsem na tebe byl včera hnusný a nechal tě spát samotného. Nedošlo mi, že se ještě stále dáváš dohromady, po tom všem, a že jsi to tak nemyslel. Moc mě to mrzí.. odpustíš mi to?"

,,Spíš já se omlouvám, Lou, neměl jsem na tebe tak bezdůvodně vyjet," zmáčkl Harrymu staršímu ruce, jako kdyby se bál, že odejde. ,,Ale všechno to bylo v tu chvíli prostě silnější než já, nemyslel jsem to tak,"

,,Já vím," šeptl Louis a objal kudrnáčka, načež cítil, jak mu chlapec objetí silně opětoval. ,,Já vím,"

,,Strašně mě bolí ta noha, Lou," vzlykl po chvilce jejich objímání Harry, když si ho Louis posadil na klín a sám si sedl na židli.

,,Nejdřív něco musíš sníst a pak si vezmeš prášek, dobře?" řekl Louis a políbil Harryho na tvář, která byla trošku červená od pláče. ,,Hlavně už neplakej, vysiluje tě to,"

Harry přikývl a snědl více, jak polovinu snídaně, načež zapil prášek a čekal, až zapůsobí. Louis ho celou dobu držel a něco mu povídal.

Byl rád, že jejich první hádku přešli tak rychle. A doufal, že už žádná nikdy nenastane.

***

,,Dobře.. stejně jsem uvažoval, že dám všem pro dnešek volno. No nic, pozdravuj Harryho," mluvil Liam do telefonu, který byl v chodbě.

,,Budu," uchechtl se Louis, který volal Liamovi s tím, že dnes zůstane s Harrym doma. ,,Ty zas pozdravuj Nialla," řekl a rychle zavěsil.

Liam položil sluchátko a s pokroucením hlavy se vydal do ložnice.

,,Dnešek máme celý pro sebe, Ni," zavrněl starší blonďatému chlapci do ucha a přitulil se k němu. ,,Na dnešek jsem všem dal volný den,"

Niall se rozespale natiskl na Liamovu hruď. Jejich vztah drželi v tajnosti, jak před jejich přáteli, tak před Niallovou rodinou a zkrátka před celým světem. Liam rodinu neměl.

,,Jak se daří Harrymu?" zamumlal a vzhlédl do Liamových tmavě hnědých očích.

,,Louis říkal, že ho ta noha bolí, ale že je jinak v pořádku," odpověděl Liam a políbil Nialla do vlasů.

Till The End Of The Line /L.S./Kde žijí příběhy. Začni objevovat