Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Shoto 1.

Todoroki mi odepsal.

T: ahoj včera jsme se moc nepobavili.
Já jsem Shoto a rád bych tě pozval někam ven.
Izuku: jo díky že jsi mi odepsal a rád s tebou někam půjdu ale prvně se musím zeptat Kacchana.

"Kacchane!" Zařval jsem na něj trochu vychraptělím hlasem.
Otevřely se dveře a v nich stál Baku.(kdo jiný že)
"Hmm co je" hodil po mě naštvaný výraz.

"M-m-můžu jít zítra s kamarádem ven ne?"
Zeptal jsem se pro jistotu takhle.

"Dělej si co chceš." Odfrkl mi.
Přišel ke mě a dal mi pusu na tvář.
"Mizím, zítra buď doma do čtyř."
Řekl pro změnu laskavě.
"Neboj a proč ... vlastně?" Než jsem to stihl doříct Baku vyskočil z okna. Pro jistotu jsem se podíval jestli je v celku.
Byl v pohodě.
A já se konečně mohl vrátit k tomu Todorokimu.

T: Když zítra budeš moct setkáme se před školou.

Nic víc mi k tomu nenapsal. Šel jsem spát s domněnkou že se ráno probudím tak okolo osmé.
.
.
.
Probudil jsem se a myslel jsem si že je tak sedm. To bylo ale mylné zdání. Když jsem se koukl na mobil bylo skoro devět.
Tak je pravda že včera usnout bylo problém po chvilce s Bakugem. Ale měl jsem pravdu, málem jsem chcípl bolestí zadku, zad, nohou a břicha. Sice nevím proč mě bolelo břicho, ale nevadí.
Přes tohle vše jsem se oblékl a šel do kuchyně.
Moje máma už chystala snídani.

"Ohayo" řekl jsem. Ona mi taky popřála dobré ráno a sedli jsme si k omeletám.

"Jak to že nejsi v práci?" Zeptal jsem se velmi potichu ale ona to stejně slyšela.

Máma: "mám dneska noční. Ty by jsi měl být u Kacchane ne?" 

Na tohle jsem jí neodpověděl místo toho do sebe hodil zbytek omelety a šel se obléct.
.
Vyšel jsem z domu a vydal se před školu.