Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Kdo?

Probral jsem se v nemocnici s obrovskou bolestí hlavy. Chtěl jsem se zvednout, ale někdo mi v tom bránil. Podíval bych se na tu osobu ale nešlo to. Můj krk byl v takové křeči že jsem zanadával.
"Sakra, co to kurva je!" Ta zeleno-vlasá věc mi ležela na klíně a přetočila se na druhou stranu. (Otočila hlavu)
Otevřel oči. Tak krásné oči na mě koukali naprosto nevinným pohledem.
Skoro jsem se usmál ale on se přisunul blíž k mé hlavě a dal mi pusu na rty.
*fuj, fuj. Co to sakra? Proč to udělal!* shodil jsem ho ze sebe na zem. Dopadl na nohu a zůstal na ní sedět.

"Kacchan?"
Oslovil mě ale tohle jméno moje není. Odněkud to znám ale odkud to nevím.
(To jméno)

Do pokoje vešla sestra s nějakými papíry. Viděla mě sedět na zemi a chtěla odejít, ale Bakugo ji zavolal k sobě.
"Může tenhle kluk odejít, neznám ho"
Řekl naprosto klidně.
Sestra ke mě došla a podala mi jeden z papírů co držela.  Já jsem si stoupl a odešel z pokoje.
Když jsem došlapoval celkem mě bolel kotník, ale šlo to vydržet. Sedl jsem si před pokoj do křesla a začal si číst.
Na papíře byly nějaké grafy ze kterých jsem vyčetl leda tak to že jsem v hodině matiky asi spal když se vysvětlovalo učivo o grafech.
Pod grafem byl malým písmem napsán nějaký znak. Otočil jsem papír a na druhé straně byl jenom text o úrazu hlavy. Až pak mi došlo že Kacchan řekl že mě nezná. Celkem to zabolelo u srdce. Ale na papíře bylo vše vysvětlené.
Bakugo byl tvrdě zasažen do zadní části hlavy, což způsobilo ztrátu paměti. Nevím jak rozsáhlé je poškození jeho paměti ale snad si vzpomene na vše. Kéžby na vše, mě by stačilo kdyby si vzpomněl na mě. Jenom na mě. Na moji lásku k němu a na zážitky co jsme spolu zažili. 

Rozhodl jsem se mu to připomenout.
Zaklepal jsem na dveře a vešel dovnitř.