Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Ve dvou

Potřeboval jsem vědět co se mu stalo ale zároveň bych to raději neslyšel.

"Za to nemohl on, ale já"   Řekl mi.
Koukal jsem na něj s výrazem který
odpovídal tomu jak moc
jsem byl překvapený.

"Co?"
Bylo jediné na co jsem se zmohl.
Nevěřím že by si to dokázal způsobit sám.

"Jak?"
Opět ze mě vypadlo něco takového.

"Vlastně spadl jsem na stůl, poličku, stolek už nevím ale můžu si za to sám."
Vím že lže ale radši ho nebudu stresovat.

"Můžeme jít domů?"
Domů. To by bylo krásné kdyby jsme žili spolu. No vlastně proč ne.?
Peníze na to mám a důvodů proč s ním žít dokonce několik.

"Říkali že tě můžou pustit už dnes. Nebylo to tak hrozné. A trochu jsem jim vynadal takže to je domluvené."
Řekl jsem mu na jeho otázku.

Je mi dobře. Chci jít domů už teď.
Domů snad ne ale k Alymu domů půjdu moc rád.
V pokoji se rozlehlo hlasité klepání. Hned na to do pokoje vešla sestra s injekcemi.
Toho jsem se tak nebál horší byla reakce té sestry, když spatřila Alexe.
S: "já můžu přijít i později." 
Řekla a chtěla odejít.
Alex ji ale laskavými slovy zadržel.
"Omlouvám se vám za to co se stalo předtím byl jsem naštvaný a vylekaný."
Sestra jen přikývla a šla opět směrem ke mě.

Nevím co jí udělal ale vypadala velmi vyděšeně. Prý jenom trochu zjebal. Tak určitě.
Sestra mi píchla dvě injekce a opět odešla.
Za deset minut se vrátila a do ramene mi střeliva další. Ta ale jako jediná opravdu bolela.

Konečně odešla. Podíval jsem se na Alexe který měl ve tváři náznak úsměvu. Bylo to roztomilé.
Vlastně je to roztomilé vždycky.

Ještě ten den mě pustili. Byl jsem rád že jsme byli s Alym doma sami.
Pustili jsme si film a jen tak odpočívali. Dali jsme si popcorn a minerálku.
Já mu usnul v náruči a on asi vypl televizi a chvíli se se mnou mazlil. Jen jsem cítil jeho doteky a pak to všechno ustálo.

_______________________________
Tady zase pokračuje příběh Kacchana a Dekua.
Snad se vám příběh líbil až po sem. ❤️
_______________________________

Zrovna jsem seděl u stolu když za mnou došel Kacchan. Obejmul mě ze zadu a políbil na krk.
"Copak?"
Řekl jsem a otočil se na něj čelem. Koukal jsem do těch jeho Rubínových očí. Tam bych se velmi rychle ztratil. Jsou jako krvavé moře ve kterém se utopí i nejzkušenější plavčík.

"Co tak se jít podívat do jednoho takového baru. Teď ho otevřeli a mají tam slevy."
Řekl mi. Já to věděl. Věděl jsem že něco bude chtít. Ale je tady celkem nuda to jo.

"Dobře jenom na sebe něco hodím."
Což jsem měl udělat už asi dávno.
Chodím tady jen v teplácích.
Převlékl jsem se a mohl jsem vyrazit.
Čekalo se jen na Kacchana. Ten se tek před půl hodinou zavřel v koupelně a pořád s něčím stříká. Jednou je to voňavka potom zase anti sprej.

Z koupelny se vyhrnul jako by právě spasil svět a koukal na mě.
"Ty už jsi?"  Zeptal se mě nějak moc udiveně.
"Ano už jsem!" Odpověděl jsem mu celkem naštvaně.

Chytl mě za ruku a táhl mě z domu ven.
Čichl jsem si k jeho límci od košile a zjistil že to co v koupelně dělal bylo naprosto zbytečné.
Všechny ty spreje stejně přebyli voňavku kterou si tak pracně vybíral.
Ach bože já chodím s takovou fiflenou.