Shoto 2.

382 10 1
                                    

Došel jsem před školu a Todoroki tam opravdu čekal. Popravdě jsem si myslel že si dělá srandu s tím že i kdybych nepřišel tak tu bude.
"Shoto!" Křikl jsem po něm.
On se otočil a zamával na mě.

Doběhl jsem k němu. "Díky za pozvání. Co chceš dneska dělat?" Zeptal jsem se.
S: "Čau hele nevím skus něco navrhnout."
*j-já co má rád, co měl na instagramu. Vzpomeň si sakra.* křičel jsem na sebe v duchu.
S: "tak jo když nevíš můžeme začít tím že mi řekneš kde jsi se seznámil s Bakugem."
Já věděl že k tomu dojde ale tak brzy.
"Jsme kamarádi už od mala."
Řekl jsem celkem rychle. Nerad se s tím někomu svěřuji.
S: "to já ho znám jen od začátku roku. Předtím jsem se s ním nebavil. Je to celkem žárlivka."
Řekl jako kdyby nevěděl že tu stojím.
"Jo to je." *co jsem to řekl. Proč jsem to řekl.*

Po tomhle naše konverzace chvíli stála.
.
Zašli jsme do kavárny celkem hezké kavárny.
Byla to asi novostavba protože to tu neznám.
Sedli jsme si ke stolu pro dva a objednali si laté.
S: "Zaplatím to, pozval jsem tě."
Nabídl Shoto s vážným výrazem.

"Ne dobrý já si to zaplatím sám nebudeš to za mě platit jak za nějakou holku." Řekl jsem mu s ještě vážnějším výrazem než se tvářil on.

S: lekl jsem se že mě zbuší když se na mě koukal takovým pohledem. "Tak jo." Řekl jsem abych měl klid.
.
.
Dopili jsme kávu a lépe se seznámili. Shoto měl podobné dětství jako já. Rád bych ho bral jako kamaráda ale co by na to řekl Kacchan? Zamyslel jsem se až moc. Přestal jsem vnímat hlas Todorokiho a mumlal si pro sebe.
Z dumání mě probral Shoto s pobaveným úsměvem.
S: "žiješ, byl jsi hlasitější než kdokoliv v kavárně."
"Jo promiň jen jsem přemýšlel." Taky jsem se usmál.
S: "a nad čím jestli se můžu zeptat."

"Jestli můžeme být kamarádi nebo ne."
Trochu jsem nabyl nejistoty když se zamyslel a nic neříkal.
S: "jasně že jo, jestli chceš být jen kamarád tak jo."
.
Odešli jsme z kavárny.
Shoto mě doprovodil k apartmánům a rozloučili jsme se.
S: dohoda platí?"
Zeptal se pro jistotu. ( o jakou dohodu se jedná vám řeknu v jiném díle.)
"Jasný platí. Tak ve škole."
Zamával jsem a odešel do haly.
.
U dveří jsem zjistil že nemám klíče. Omylem jsem si je zabouchl na stole jak jsem spěchal.
*Nemám jinou možnost. Dojdu tam omluvím se a-a-a... absolutně nevím co mám říct. Prostě pravdu Izuku prostě to řekni na rovno.*

_______________________________

Doufám že se vám bude líbit zapojení nové postavy. Ale kdyby ne tak se nebojte bude tu jen na pád dílů.
Děkuji že podporujete moji tvorbu a že si
čtete tento příběh. Každý komentář a votes pomáhá. ❤️🥰
_______________________________

Izuku!  ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.ČKde žijí příběhy. Začni objevovat