Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Po 10.

Před bytem mě čekal ten....., jak že se to jmenoval? Potom se ho zeptám.

"Dobrý den pane"
Řekl mi na uvítání.

"Dobrý"
Odpověděl jsem mu.
Stoupl jsem si do výtahu a on si stoupl přede mně.

"Do jakého patra pane?"
Zeptal se mě a já odpověděl že do garáže.
Stiskl tlačítko G a u písmena bylo číslo bytu ve kterém Samui bydlel.

"Nedá mi to a musím se zeptat.
Jak vám mám říkat?"
Zeptal jsem se konečně.

On nic neříkal. Až do té doby dokud jsme nevystoupili z výtahu. Došel k limuzíně, sedl si na sedadlo řidiče a čekal až si nasednu já.

Ale já tohle samozřejmě neudělal.
Nechci jet limuzínou. Naprosto mi stačí že tu se mnou je někdo koho neznám.

Naschvál jsem odešel k jinému autu bylo to lamborghini

On vystoupil z auta a došel ke mně.
"Vy chcete jet tímhle autem?"
Řekl konečně a já přikývl.

"Tak si prosím sedněte dozadu."
Poručil mi.
Udělal jsem co chtěl a on si sedl jako řidič dopředu.

"Kam to bude pane?"
Řekl a já se zamyslel.

Kam bych chtěl jet. Jídlo doma už není. Takže do obchodu, ale ještě by to chtělo oblečení. Nemám u Samuiho nic svého.
A to co mám doma se úplně do takové společnosti nehodí.

"Tam kde jsou nejlepší obleky v Musutafu." Řekl jsem.

On mi odpověděl né zrovna kladně.
"Tam vás bohužel vzít nemohu. Nařídil mi to pan Wakai. A neboť je to můj šéf tak ho musím..." "no tak tím pádem do centra."
Skočil jsem mu do řeči.
Když už měl kam jet vydali jsme se na cestu.

V autě mi ten bodyguard řekl opět své jméno a v centru jsme koupili nějaké jídlo. Zjistil jsem že Velro má od Samuiho vypůjčenou zlatou kreditku. Znamená to že má nekonečné množství peněz.
Když jsme tak šly cestou k místu kde na nás čekal Samui zastavili nás nějaké dvě slečny.
Prý jestli si mohou dát fotku.
Souhlasil jsem a mobil daly slečny Velrovy aby nás vyfotil.
Od jedné jsem dostal i malinkou květinu do vlasů. Byla rudá s oranžovým středem.
Celkem pěkná.

Když jsme konečně došly do restaurace uviděl jsem Samuiho s telefonem u ucha.
Přišel jsem k němu a zezadu ho obejmul.
Jednu ruku mi položil na moje ruce.

"Už musím, mám ještě schůzku."
Tím hovor rychle ukončil.

"Ahoj"
Řekl jsem a dal jsem mu pusu.

"Co si dáš mám zamluvený stůl na terase. Snad nemáš strach z výšek."
Řekl a vedl mě do restaurace.

"Pane kde máte svého bodyguarda?"
Zeptal se Velro.

Samui na to neodpověděl. Šly jsme po schodech nahoru asi tři patra. Celou dobu mě držel za ruku. Velro šel tak pět metrů za námi. Jeho práce je aby chránil Samuiho a jeho blízké, ne aby se vměšoval do jejich soukromí.

Oběd byl výborný. Po jídle jsme se vydali na procházku. Samui pro mně měl překvapení v podobě nákupů.
Šli jsme do různých obchodů s oblečením botami i s elektronikou.
Donutil jsem Samuiho aby si koupil nějaké normální oblečení a boty.
Měl jsem fajnovej plán na večer.
Dorazily jsme k autu které zaparkoval Velro. Tam jsme se rozloučili jen proto aby Samui došel ke svému autu a vyjel domů, kde jsme se opět setkali.
Konečně jsme byli doma.
Bodyguardi čekaly před bytem.
Což mi přišlo dost zlé, takže jsem poprosil Samuiho aby je pozval dovnitř.
Dali jsme si kávu a Velro s tím druhým opět čekali před bytem.

V práci se nic nedělo. To kafe které jsem ráno neměl jsem si teď dal.
Dnešní schůzky šly rychle. Bylo už dost pozdě večer když jsem vycházel z kanceláře.

Nebyl jsem tu poslední. Bylo tu se mnou ještě dost lidí. Dělali na něčem co by nikdo vědět nemusel. Rozloučil jsem se a s bodyguardem jsme se vydali k výtahu.
Moji kancelář, jestli to můžu nazvat kanceláří. Téměř tam nejsem neboť nesmím být na jednom místě moc dlouho. Mohlo by se mi to vymstít. Jsem zamkl.

Výtah se zastavil v druhém patře.
Bodyguard si stoupl přede mně. Když se dveře otevřely stál v nich nějaký muž se slečnou.
Muž šel první a stoupl si vedle mně. Žena se zastavila před ním a byla otočená k němu čelem. Dveře se zavřeli a výtah se rozjel.
Najednou jsem ucítil nepříjemný tlak u svého boku. Podíval jsem se dolů.
To co jsem cítil byl nůž, který muž tlačil proti mé košili. Tam den jsem na sobě nic víc než košili neměl takže jsem po chvíli ucítil a to jak moc je nůž studený.
Výtah se zastavil a otevřely se dveře.
Když jsem chtěl udělat krok ke dveřím muž na nůž přitlačil čímž mě začal bodat do boku.
Můj bodyguard chtěl odejít ale zastavil jsem ho slovy.
"Barone počkej."

Baron se zastavil a ohlédl se na mně. Když uviděl nůž v nebezpečné blízkosti mého těla.
Vytáhl pistol a namířil ji na muže vedle mně.
Žena konečně něco udělala. Popravdě mě děsil její pohled na muže před ní.

"Ať vás to ani nenapadne."
Řekla žena když i ona namířila zbraň na mého ochránce.

______________

Snad se líbí další díl. ❤️

Budu opět ráda když se teď vrátíte k odstavci který se vám nejvíce líbil. A napíšete k tomu cokoliv co vás napadne.
💗💗