Spět ve starých kolejích 2.

434 22 0
                                    

"Izuku"
Alespoň jsem si myslel že to byl Kacchan.
Ale mýlil jsem se, ve dveřích stála Kacchanova matka a já měl co dělat abych nevyprskl vodu z pusy.
Došla svižným krokem ke mě a objala mě.
"Tak dlouho jsem tě neviděla" spustila na mě.

Bakugo zavřel dveře a šel mě vyprostit ze sevření jeho matky.
"To stačí mami!" *Zařval na vlastní matku: to bych si já nedovolil. Co když záře i na mě. Tímhle způsobem bych se jistě skácel*
Přestal jsem přemýšlet nad tím co by mohlo nastat. Paní Bakugo mě pustila a já se v klidu vydýchal.
"Taky vás rád vidím" Vykoktal jsem ze sebe.

"Musela jsem přijet dřív abych viděla svého syna s jeho kamarádem než zase odejdeš." Řekla a pousmála se.
Otočila se na Kacchana a vlepila mu facku. Ten se naštval a odešel do pokoje.

"Asi bych měl už jít."  *proč jsem to řekl. Já tady chci zůstat.*

"To mě mrzí ale zase někdy přijď budeme rádi." Tentokrát jsem se usmál já.
Obul jsem se a oblékl. Rozloučil jsem se znova s paní Bakugo a odešel.

Hej Deku už šel a se mnou se ani nerozloučil to ho bude něco málo stát.
.
.
Matka mi popřála k narozeninám a dál se až do spánku nic nedělo.
.
Matka usla a já se v klidu mohl vydat oknem pryč. Pořád jsem měl na tváři dlaň matky. Hodil jsem na sebe jen mikinu a boty. Víno jsem přelil do sklenice která šla zavřít. Šel jsem opatrně pryč.

Ležel jsem v posteli a četl si učebnici biologie.
*No jo ty testy mě zabijou.*
V ruce jsem žmoulal tužku která mi spadla na zem. Bez důvodu ona totiž opravdu spadla sama. Ohnul jsem se pro ni a totálně se lekl.
Když jsem se totiž zvedal vypadalo to jako by za oknem někdo stál.
Podíval jsem se pořádně a on tam opravdu někdo stál. "Klep klep" ozvalo se z okna. Otevřel jsem ho a čekal kdo se to objeví.
Ze tmy se vynořil Kacchan a já jsem se už nebál.
Uklidnilo mě to a zároveň překvapilo.
"Co tu děláš?" Zeptal jsem se ho a doufal že jeho odpověď nebude obsahovat žádné citáty od básníků světa.
"Něco jsme nedořešili." Na zem položil láhev kterou držel. Místo ní chytil moji ruku a držel. Lehce mě žduchl a já spadl přímo do postele.

Izuku!  ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.ČKde žijí příběhy. Začni objevovat