Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Spět ve starých kolejích 1.

"Co se ti zdálo?" Potřeboval jsem to vědět abych mu dokázal pomoct z té jeho dokonalé deprese.
"Bylo to o tobě a mě" řekl mi, trochu s donucením ale řekl.

"To jsem tak hrozný že se ti o mě zdají noční můry?" Zeptal jsem se ho.

"Jo, hrozně k sežrání." Usmál se a už mě tolik nedrtil.
Dal jsem mu pusu na krk a další a další. Až z toho měl pár cucfleků.

"Izuku můžu?" Zeptal jsem se ho a zajel mu rukou pod tričko.
"Můžeš co chceš Kacchane." Vysunul si tričko až ke krku a moji ruku nalepil na své břicho. 
*Bože* chtěl jsem víc mnohem víc.
Dneska je to poslední den mích patnáctin tak si to chci užít.
"Pro něco zajdu počkej." Řekl jsem mu a odešel do sklepa.
Vzal jsem víno a nějaké sklenice.
Došel jsem spět za Midoriyem.

Po chvíli jsem se rozhodl převléct tak jsem si svlékl tričko. Čisté (prostě jiné) jsem hledal různě po pokoji. Zohnul jsem se pro tílko když v tu chvíli mě Baku obejmul okolo břicha.
"Dáš si taky víno?" Zeptal se mě a stále mě jednou rukou objímal. V té druhé měl víno se sklenicemi.
"Jasně." Odpověděl jsem mu a konečně zvedl to tílko. Stoupl jsem si a koukal se Bakugovi přímo do očí. Měl je tak krásné tak rudé a zářivé. Odtrhnout od nich oči bylo téměř nemožné ale podařilo se. Asi by se to nestalo nebýt zvonku který začal řinčet.

"Jdu tam." Řekl jsem. Protože jsem chtěl vědět kdo mě vysvobodil ze sevření Kacchanove ruky.

"Ty nikam obleč se a jdu tam já." Naléhal na mě celkem nepříjemným tónem. Tak jsem ho teda nechal ať otevře.

Oblékl jsem si to tílko a vydal se do koupelny.
Otevřel jsem dveře a nechal je otevřené. Proč taky ne. Opláchl jsem se vodou.

"Izuku!" Zakřičel na mě ze zadu Kacchan.