Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

Čas lásky dnes není

Nikdy jsem nebyl takový. Jak to jen popsat... emmm... laskavý,milí.

Když jsem na něj už delší dobu jenom koukal řekl mé jméno pro ujištění že ještě žiju.
"Katsuki?"
"Hmm?" Moje reakce nemohla být jiná.
Dal jsem mu pusu a on se zapojil. Prohloubil ji a já si ho přitáhl. On mi omotal ruce okolo krku. Vyzvedl jsem si ho na klín tak aby to vypadalo jako když koala objímá strom.

"Prosím polož mě." Řekl celkem v klidu Deku, ale mě ani nenapadlo ho položit.

Začal jsem mu líbat krk a šel jsem s ním ke zdi. Namáčkl jsem ho na zeď a stále mu krk líbal. Jsem rád že jsme v pohodě.

Líbal mi krk a já jsem si musel zkousnout rty abych nevzdychl. Dneska jsem nechtěl, neměl jsem na to náladu.
"J-j-já... stačí. Kacchan to stačí." Řekl jsem celkem dost důrazně jeho jmého. On přestal.
Stále mě držel v objetí jenom se odtáhl.
Není to kvůli dnešku. Dneska jsem se naštval naprosto zbytečně, ale stále mi vrtalo něco hlavou. Něco co mně dost zajímalo.
Nohy jsem z něj sundal a ruce také.

"Půjdu si lehnout." Vyhrkl jsem ze sebe.
On mě pustil na zem a já odešel do jeho pokoje.
Lehl jsem si a usnul.
Prvně se mi nic nezdálo ale potom to začlo.
Měl jsem noční můru.

Tentokrát nebyla o Bakugovi ale jenom o mě.
V tomto snu právě Kacchan chyběl. Chtěl jsem ho jít hledat ale nevěděl jsem kde. Po nějaké době hledání jsem dokonce zapomněl i koho to vlastně hledám. Když jsem se ve škole zeptal lidí jestli neví kde je všichni říkali že ani nikoho jménem Katsuki neznají. Chtěl jsem se probudit a to hned teď. Najednou jsem se ve snu propadl do nějaké vody, která byla moc hustá. Nešlo se v ní téměř hnout natož tak plavat. Nemohl jsem nic, jenom koukat jak hladina mizí. Najednou jsem byl klidnější než předtím. Proč to ale nevím. Sen se najednou roztrhl a já viděl nebo lépe řečeno neviděl nic.