Izuku! ( BAKUDEKU ) DOKONČENO 1.Č

1. Plán

_________

V této kapitole je pořád to stejné jako v té minulé. Opět jen zopakuji. Jestli chceš tak to přeskoč.

_________

Polibek jsem prohloubil. "Díky" řekl jsem do polibku. Todoroki se odtáhl.
"Za co?" Zeptá se nechápavě.
"Za to že jsem tě mohl lépe poznat." Opět jsem si ho přitáhl do polibku a tentokrát už ho nepřerušil. Cítil jsem jak jeho jazyk narazil do toho mého. Nechal jsem ho ať si v mé puse dělá co chce.

Obejmul mě kolem krku a já si ho přesunul na svoje nohy. Lépe řečeno seděl na mě obkročmo.

Odpojil jsem se. Velice nerad ale už tu byla zima. "Půjdeme už." Oznámil jsem mu a on nijak neprotestoval. Stoupl si a rozeběhl se k pouliční lampě.
Došel jsem ho a mohlo se jít domů. Chvíli jsme šli jen tak vedle sebe, bezeslov kráčeli ulicí.
Po nějaké době jsem ucítil jak se naše ruce dotkly. Dotkly se ještě jednou a potom mě Shoto chytil za ruku.
Do břicha se mi dostalo asi sto motýlů.
.
.
Došli jsme domů a já chtěl jsem pokračovat v tom co se dělo venku ale když jsem nechal Shota na chvíli v pokoji samotného stihl usnout.
Vzbudit ho by byl hřích a nechat ho spát zase proti mému plánu. Zhasl jsem proto světlo a došel k němu.
Jeden pramen vlasů mu spadl do obličeje.
Rukou jsem ho vrátil spět na jeho místo kde původně měl být. Omylem jsem se dotkl té jeho jizvy. Zajímá mě od čeho ji má.

Otevřel jsem oči a uviděl Alexe jak na mě kouká. Usmál jsem se jako debil a dal mu polibek na rty. Chci víc mnohem víc. Ale bojím se. Ne, musím mu věřit.
"Alexi můžu něco zkusit?"  Zeptal jsem se když jsem se odtáhl.
"Zkus co jen chceš."  Děkuji ti.

Shodil jsem ho na postel a sedl si na něj obkročmo. Přesně tak jak jsme seděli venku.
"A co teď?" Zeptal se s menším úšklebkem.
Neodpověděl jsem mu slovy. Taková odpověď by byla nudná. To co mám v plánu přesahuje vše co jsem v životě zažil.