Británie seděl na zahradě a četl si knihu, R.C. mu tam donesl ovocný čaj. „Na tady máš je celkem chladno tak ať se zahřeješ když tu sedíš.“ „Díky.“ „O čem to je?“ „O jedné Španělské dívce která dokáže léčit lidi a zamilovala se do Španělský ho Prince a Princezny.“ „Ohh takže polymorouský vztah?“ „Jo v 15. století moc ne dobré.“ „Jo to potom jo. Lepší bylo 19. století na tom i když též ne sláva.“ „Mluvíš o sergejovi?“ „No možná o něm taky ale bylo jich více.“ „No si Rus tak mě napadl Romanovec.“ Rusko se usmál a pohladil ho. „ Řekl jsem ať na mě ne saháš.“ „No tak vločko.“ „Dáš mi pak pokoj? “ „Ano dám“ „Fajn tak mě klidně hlaď.“ „Děkuju Vločko“ Británie se trochu pousmál tak aby si toho nevšiml r.c. a pokračoval ve čtení.
R.c. a Británie se procházeli lesem po cestě narazili na medvěda. „Mám se bát nebo si s ním zatančíš kozáka?“ „ Nemusíš se bát a ne zatančím ho.“ „Hm“ „Klidně ho obejmi nic ti neudělá.“ Británie k němu došel a objal ho, spíše se k němu akurát přitulil přišlo to Británii příjemné takhle být u medvěda. „ líbí se ti sním že?“ „Ano, líbí.“ Rusko se usmál a pohladil jak medvěda tak Británii. Po chvíli přestali objímat medvěda a šli se projít dalej, po cestě Británie narazil na pach kytek co tu zůstali ještě z doby kdy tam bylo tepleji. Když měli ten sníh na sobě vypadaly dle něj úžasně tak si je vyfotil přes svůj starý foťák co měl. (ano ke tam ww2 a tehdy byly trošičku no větší foťáky tak berme že je to menší z pozdější doby ju?) R.c. se usmál vzal Británii do náruče a nesl ho. „Hej! co to děláš?!“ „Nesu tě“ „Okamžitě mě polož! umím chodit normálně a nepotřebují aby si mě nosil!“ „Neee rád tě odnesu“ Usmál se a ignoroval to že Británie chtěl dolů. „Nesnáším tě.“ „Heh taky tě mám rád.“ R.c. se usmál a odnesl ho na kopec kde měli dojít a položil potom Británii opatrně na zem, schytal přitom jednu facku. „No tu jsem si celkem zasloužil.“ „Jo zasloužil to už nedělej.“ „Jo, dobře promiň.“ „Hm“ Británie si vytáhl foťák a vyfotil další fotky. „Můžu se na ně pak podívat?“ „Jo klidně.“ R.c. se usmál a pohladil ho. „Víš že tě mám rád že?“ „Vím ale já nemůžu říct to samé.“ „Jednou snad budeš moct. “ „O tom dost pochybují ale nechám ti o tom zdát.“ Británie šel s R.c. zpět dolů.
Když došli dolů tak si Británie vytáhl pití s tašky v autě napil se a podal vodu i R.c. „Děkuji Vločko“ „Neděkuj a pij. “ R.c. poté jak de napil dal Británii vodu na zpět a Británie jí schoval sedl si za r.c. dopředu a sledoval cestu jak odjížděli. R.C. s ním opět odjel do Gatčiny. R.C. „mohu někdy se sejít s naším synem?“ „Jo možná“ „Dobře takže možná někdy až se uvidí jak to mezi námi bude?“ „ Jo a já stejně vím jak to bude, bude to tak že se vrátím ke své manželce a normálnímu životu.“ „Co když to tak nebude?“ „Nevím asi si měl z pekla štěstí?“ „Asi ano“ R.c. se usmál vystoupil s ním a objal ho.
_______
oki toto je zase vše možná ještě něco dneska vydám bude záležet zda se mi bude chtít dneska a nebo to nechat až na zítřek tu kapitolu
zatím zbohem
ČTEŠ
Dávná Láska (countryhumans)
FanfictionPřed několika lety měl Británie vztah s r.c., teď po několika letech opět se spolu uvidí. Vrátí se Británie k r.c. a nebo ho bude nenávidět a zůstane se svojí manželkou? to se uvidí v této knížce.
