Británie byl s Ruskem v Gatčině a prohlížel si jak to tam vypadalo. „Nezměnilo se to od doby co Alexander III. zemřel.“ „Maria Foedorovna nebo potom Sofie Dagmar Dánska, si nepřála to tu nějak měnit po jeho smrti vše je tu tak jak to nechal.“ „ Upřímně jí rozumím matka posledního tsara to měla těžké hlavně skrz jejího syna a tu Němku co si vzal.“ Rusko se smutně pousmál. „Ano Marie to měla těžké i skrz to že její první snoubenec zemřel skrz nehodu s koněm, pak její syn tchán pak i on a další syn poté to vyvraždění bolševiky a ona musela opustit místo kde prožila skoro celý její život je smutné. “ ,, No ale na věci ohledně panovníků se můžeme shodnout no.“ „Heh to je pravda, tak první pokrok ne?“ „mysly si jak chceš s tím no“ Rusko se usmál vzal ho a šel mu ukázat další místnosti. „Rusko víš že si tyto domy pamatují že?“ „Ano vím ale chci se pevně s tebou projít a ukázat kde tu budeš spát, protože tu nějakou dobu zůstaneme.“ „Seriozně? utečeš z hlavního města sem? super jak Alexandra Foedorvna“ „ Ne utíkám chci ti to tu ukázat“ „Jasně nezapomeň si povolat Rasputina ještě ju?“ „ Přemýšlím že ti zašiju pusu.“ „Si to zkus a od letíš až do té tvojí prohrané Aliašky co si projel v kartách.“ „Zaprvé já to nebyl byl to Alexander II na kterého hodili bombu na mě nic nehodili a za druhé od kdy jsi tak drzí? “ „Od doby co tu trčím“ „No tak kdysi si to tu měl rád.“ „To je minulost rusko.
teď už se mi tu nemusí líbit.“ „Líbí viděl jsem jak si se rozzářil když si viděl Gatčin a okolí tohoto místa.“ „Na to že ti je dle rodokmenů Romanovců 300 let což ti tu není protože před tím vládl tvůj otec máš dobrý zrak.“ „ děkuji a třista let mi fakt není a sám víš že předemnou jich bylo více.“ „Jo vím protože to mám stejně.“ Británie odešel do jiné místnosti sedl si na křeslo a cetl si něco co našel. „Stále miluješ knihy?“ „Ano stále.“ „Stále romány?“ „Jo jo“ „Chceš nějaké jít koupit?“ „To za mě budeš utrácet peníze?“ „Jo klidně.“ „Zbytečně budeš utrácet“ „Za tebe pochybují“ „Tak by si měl začít pochybovat“ „Ne děkuji má vločko.“ Británie se zarazil a koukl na něj. „ Vločko ?“ „ Pamatuješ si tu přezdívku že?“ „Jo pamatuji.“ „ Je zajímavé že si na mě nezapomněl.“ „No snažil jsem se ale je to těžké když máš dítě co má tvůj znak kurva v očích.“ „ Co je má chyba že ho má v očích? “ „Ne je tvá chyba že ho vůbec mám.“ „ Mám pocit že je to chyba nás obou jo? ty si se toho zúčastnil taky.“ „ Někdy tě mám chuť zabít. “ „,Nemáš chuť tohle udělat furt? “ „Jo od doby co si mě vyhodil.“ „Hele omlouvám se neměl jsem to udělat.“ „To ti došlo až teď že si to neměl dělat?“ „Ne uvědomil jsem si to pár hodin poté šel jsem tě hledat, ale tvůj otec mi pak nepovolil s tebou mluvit.“ „Měl bych mu poděkovat“ „ No tak Británie kolik omluv ode mě žádáš? “ Natáhl ruku k Británii a pohladil ho po tváři. „Ne šahej na mě.“ „Jo promiň.“
________
Dobře toto je vše, vážně to nechci nějak rychlé takže se omlouvám že je to krátké přísahám že to bude možná už delší a delší
zatím zbohem
ČTEŠ
Dávná Láska (countryhumans)
FanfictionPřed několika lety měl Británie vztah s r.c., teď po několika letech opět se spolu uvidí. Vrátí se Británie k r.c. a nebo ho bude nenávidět a zůstane se svojí manželkou? to se uvidí v této knížce.
