Don't be afraid of me (TVD/TO)

Farewell... (Part 2)

Stála jsem po boku Mikaela. Bylo pozdní odpoledne a už se začínalo smrákat.
Krátce poté, co jsme přišli před dům, se před námi objevili Klaus, Kol, Rebekah i Elijah. Pohled mi padl na Klause, který držel kolik z bílého dubu. Ten se překvapeně podíval zase na mě. Usmála jsem se.
„Konečně." Začal Mikael a taky se usmál.
„Eleno, co to děláš?" Vydechla Rebekah a nechápavě se na mě dívala tak, jako všichni ostatní.
„Vybrala jsem si stranu." Řekla jsem. Dokonce i Elijah překvapeně zamrkal.
Po chvíli se probral Klaus. „Co jsi s ní udělal, Mikaele?" Zavrčel a přemístil pohled na něj. On se jen nevinně usmál.
„Možná jsem ji trochu popostrčil, aby si uvědomila, s kým se spřáhla." Podotkl s úsměvem. Já jsem je jen pozorovala. Nebo spíš jsem upřeně sledovala ten kolík z bílého dubu v Klausově ruce. Věděla jsem, co je můj úkol.
„Zaplatíš za to, co jsi udělal." Zavrčel Klaus a všichni se připravili do bojové pozice.
Zavrčela jsem a vycenila špičáky. I ostatní upíři za mnou se připravili. Jediný Mikael vypadal, že ho to vůbec nezajímá.
„Elena si svou stranu vybrala. A vybrala si dobře." Řekl Mikael a dal mi signál, abych se narovnala. To jsem taky udělala. Mikael se ke mně potom otočil a políbil mě.
Když to udělal, přivřela jsem oči. Mělo mi to vadit, ale nevadilo. On byl teď můj pán. Byl teď mé všechno.
Uslyšela jsem, jak Klaus naštvaně zavrčel a vrhl se k nám.  Zaregistrovala jsem ho a ležérně jsem se odtáhla. Lehce jsem se pohnula a srazila jsem Klause. Očividně ho překvapilo, jak jednoduše jsem ho dokázala odrazit. Vykopla jsem a trefila jsem ho do břicha. Přitom jsem se natáhla a vytrhla mu kůl z ruky. Hodila jsem ho Mikaelovi a pousmála se. Pá jsem upíří rychlostí doběhla k Rebece a zlomila jí vaz, aby tu "nepřekážela". Chtěla jsem udělat to samé Kolovi, ale Mikael si mě zavolal k sobě. Klaus už totiž na nic nečekal a zaútočil. Stejně tak Kol a Elijah. Mikael ještě pokynul ostatním upírům k útoku a pak začal sám s Klausem bojovat. Začalo to...

První, kdo ke mně doběhl byl Kol.
„Co si myslíš, že děláš?" Řekl a chtěl mi uštědřit ránu do hlavy. Prudce jsem se ale vyhnula. To vyvedlo Kola z míry. Využila jsem toho a prudce ho skopla na zem.
„Mikael mě udělal rychlejší a silnější." Řekla jsem s uspokojením, než jsem dostala ránu do břicha. Hekla jsem a klopýtla dozadu. Zavrčela jsem a jakmile jsem nabrala rovnováhu, skočila jsem po něm. Pověsila jsem se mu na záda a zakousla se mu do krku. Kol vydal řev, jaký jsem u něj neslyšela. Odtrhl mě od sebe a odhodil mě stranou. Chytil mě Elijah a držel mě za ruce, takže jsem se nemohla pohnout. Nasupeně jsem vrčela a když ke mně přišel Kol, vykopla jsem, abych ho odehnala. On ale uhnul a přišel ke mně.
„Udělala sis to sama." Řekl a vrazil mi ruku do hrudi. Nahmatal mi srdce a začal ho mačkat. Vyjekla jsem bolestí. Najednou se u nás objevil Klaus a Kola hrubě odstrčil. Mně se ulevilo a podívala jsem se na něj. I když mě zachránil, měla jsem úkol. Cloumala jsem sebou, až jsem se dokázala osvobodit. Hned jsem se otočila a Elijaha jsem odkopla. Mikael si vzal na starost Kola a proti mě se postavil Klaus. Zrychleně jsem dýchala a chtěla jsem na něj zaútočit. On ale jen stál a díval se na mě. Neváhala jsem a skočila jsem po něm. Srazila jsem ho na zem a zavrčela jsem na něj. On se nadzvedl na rukou a podíval se na mě. Než stačil cokoli udělat, vrazila jsem mu pěst do tváře, až se mu stočila hlava na stranu. Znovu padl k zemi.
„Eleno..." Vydechl, když jsem se nad ním tyčila. Nenávistně jsem ho pozorovala. Slyšela jsem, že se za mnou někdo blíží. Nebyl to ale nikdo ze sourozenců Mikaelsonových, ale samotný Mikael. Došel vedle mě a nabídl mi kolík z bílého dubu. Krátce jsem se na něj podívala a kůl jsem si vzala.
„Skonči tuhle šarádu." Zašeptal mi do ucha. Znovu jsem se podívala na Klause, který nás jen pozoroval. Stoupla jsem si nad Klause a bez jakéhokoliv citu jsem se s kůlem napřáhla. Klaus zavřel oči, jako by přijal svůj osud. Chvíli jsem ho pozorovala, jako bych čekala, že se ještě bude bránit. Dokonce jsem i krátce zaváhala, jestli to vlastně chci udělat.
„Tak udělej to!" Řekl Mikael hřmotně a všechny mé obavy se vytratily. Spustila jsem kůl směrem ke Klausovu srdci.

Něco se stalo. Kůl jsem stále držela, ale nemohla jsem ho vrazit do jeho těla. I když jsem do toho dala všechnu svou sílu, něco mi bránilo. Nechápala jsem to.
Najednou Mikael odletěl vzduchem pryč a skončil o několik metrů dál se zlomeným vazem. Chtěla jsem se zvednout, ale nemohla jsem se vůbec hýbat. Klaus mi hned kolík sebral a podíval se za mě.
„Už jsem se bál, že nedorazíš." Řekl a já za sebou slyšela kroky. Stále jsem se nemohla pohnout. Pak jsem ale uslyšela známý hlas.
„Nedělám to pro tebe." Řekl ten hlas. Pak postava přešla přede mě. Překvapeně jsem vytřeštila oči. Byla to Bonnie.
Podívala se na mě a slabě se pousmála.
„Ahoj." Řekla jen a já na ni jen zírala. Nechápala jsem, co právě udělala.
„Nech mě jít." Zamumlala jsem.
„Dělám to pro dobro lidí. Je to jen póvl, který nemá právo na to být naživu." Řekla jsem jedním nádechem. Stále jsem byla pod vlivem Mikaela, i když byl v bezvědomí. Dívala jsem se jí do očí. Bonnie jen slezl mírný úsměv ze rtů a dala si jednu ruku v bok.
„Copak nevidíš, co jsi právě udělala? Ubližovala jsi stejně, jako ubližovali oni. Ty nejsi zlá, Eleno." Řekla jen a Klaus se postavil vedle ní. Zavrčela jsem a snažila se pohnout.
„Nech mě dokončit svůj úkol..." Řekla jsem hrdelním hlasem. Bonnie mě ale nepustila. Klaus vzal bílý kůl a podíval se na ni.
„Dokážeš nějak spoutat Mikaela? Nebo nejlépe ho rovnou zabít?" Zamumlal a já jsem na něj zavrčela.
„Necháš ho být, jinak tě roztrhám na kusy." Zasyčela jsem. Klaus mi ale nevěnoval pozornost. Sledoval stále čarodějku.
„Nevím. Znám jen základní kouzla, teprve před chvílí jsem začala. Ale můžu se zeptat babči." Řekla. Překvapilo mě, když jsem uslyšela, co právě řekla. Byla čarodějka a věděla jsem, že to budu chvíli vstřebávat. Všimla jsem si, že všichni původní kromě Mikaela už byli  znovu naživu. Došel ke mně zezadu Elijah s Kolem a chytili mě, aby mě Bonnie mohla propustit. Trhla jsem sebou, ale drželi mě až moc pevně.
Bonnie s Klausem zamířili k Mikaelovi a zastavili se před ním. Nasadila jsem upíří sluch, abych je slyšela.
„Dovolíš, abych to skončil?" Řekl Klaus a podíval se na Bon. Ta se jen ušklíbla a ustoupila mu stránku.
„Ne!" Vykřikla jsem, ale nebylo mi to nic platné. K Mikaelovi Klaus přiklekl a zvedl kůl do vzduchu. Než jsem se nadála, byl mocný kolik zabořen do upírova srdce, jehož tělo začalo ihned hořet. Vydechla jsem a pohroužila jsem se do Kolových i Elijahových rukou. Najednou jsem cítila ostrou bolest v hlavě a vykřikla jsem. Hrozně to bolelo a nešlo to zastavit. Zavřela jsem oči, do kterých mi vhrkly slzy. Klausovi bratři mě drželi, zatímco on stal vítězoslavně nad Mikaelovým tělem. Poslední věc, co jsem zaregistrovala, než jsem upadla do bezvědomí bylo, že ke mně přišel Klaus a pošeptal mi: „budeš v pořádku..."

Probrala jsem se v posteli. Cítila jsem se jako kdybych propařila celý večer. Bolela mě hlava a bylo mi nevolno. Chytila jsem se za čelo a hekla jsem. Pak jsem ucítila dotek na své tváři. Otevřela jsem oči a spatřila jsem Klause. On se na mě pousmál.
„Vítej zpět." Řekl a pohladil mě palcem.
„Co se stalo...?" Vydechla jsem. Pamatovala jsem si, co jsem dělala, ale nemohla jsem pochopit, proč jsem to dělala. Pak jsem si vzpomněla, že mě Mikael něčím nadopoval.
„Mikael je po smrti. Tentokrát nadobro. A díky tomu, že je pryč, pominulo i kouzlo." Vysvětlil mi jen a pozoroval mě. Já jsem položila svou ruku na jeho a podívala se mu do očí.
„Je... Pryč?" Zašeptala jsem. Klaus jen přikývl a pousmál se.
„Už nás nebude obtěžovat. Nikoho z mé rodiny." Řekl stejně tiše. Na hrudi jsem ucítila po dlouhé době uvolněnost. Unaveně jsem se pousmála a zase jsem zavřela oči. Byla jsem spokojená a věřila jsem, že už všechno bude v pořádku. Že se o všechno Klaus a jeho sourozenci postarají. A že mě bude on chránit... Vždy a navždy.

Tak jsme u konce. Ano, Courala jsem se s kapitolou, ale snad je to důstojné zakončení příběhu a nikoho jsem nezklamala. Mohu zkusit napsat druhý díl, ale záleží na vás i na mé spolehlivosti. Budu ráda za každou reakci :)