ASSASSIN | Avengers - Natasha Romanoff

Kapitola 8: Můj nepřítel je můj hostitel

Natasha

Redhedtka pomalu začala otevírat oči. Když už byla plně při vědomí, začala se porozhlížet. Seděla na béžovém sedadlu. Před ní by stolek k němuž byla poutami připoutaná a naproti ní bylo další sedadlo. To samé bylo i přes chodbyčku naproti. Sedadla mezi nimi stolek . Za těmi sedadli byli dveře ve stěně. Sedadla stejně i tak strop byli béžový. Zlatý pruh v plovině dělil dřevěnou půlku od té béžová. Dřevo bylo podle barvy nejspíš z hrušně. Uvědomila si, že právě sedí v luxusním letadle. Natasha se naklonila do uličky, aby viděla před sebe i za sebe. Vpředu stáli dva středně vysocí namakaní muži. Na druhé straně byli jeden vysoký stejně namakaní muž. Jeden se otočil. Zdřejmě šel do kokpitu, protože bylo slyšet jak pilot mluví s věží . Druhý stále stál na místě bez jediného pohybu. Určitě by je oba sundala, jenomže ji překáželi ty zatracený pouta. "Sakra." Řekla si polohlasně pro sebe. Porozhlížela se po letadle při tom vymýšlela jak se odtud dostat ven nebo jak získat kontrolu nad letadlem, když v tom se ozval mužský hlas v italštině vycházejí z vchodu naproti kokpitu.

Do časti letadla vešel Tommaso Lozzero. "Non voglio essere disturbato da nessuno tranne che dal personale, perché ora devo finire questa faccenda." (Nepřeji si být kýmkoliv kromě obsluhy rušen, protože teď musím dořešit tenhle bysnys.) Pomalu se přibližoval. "Natasha Romanoff. Jedna z nejlepších o kom jsem slyšel." Sedl si naproti ní.

Redhedtka sledovala každý jeho krok při tom nedala ani najevo jedinou emoci. "Proč sedím tady s tebou? Taky mě zabiješ jak své nepřátele?"

Ital se zádama pořádně opřel do sedadla. Přišla jeho letuška, však neřekla ani slovo. On se na ni otočil. "Vorrei due bicchieri e vino. (Dvě sklenice a víno bych poprosil.) Letuška pouze kývla ihned se odešla. Zpátky věnoval svou pozornost Natashe. "Jelikož jsi mým hostem Romanoff. Tak mi dokaž, že se umíš chovat slušně a já ti zase dokážu, že nejsem tak moc krutý jak se o mě povídá." Všiml si jak se Nat koutkem oka porozhlíží po okolí. "Být tebou o nic se nepokoušej Romanoff. Nechci ti jako svému hostu ublížit, protože pak bych byl za špatného hostitele."

Natasha mu začala věnovat plně svou pozornost. "Na mě se nemusíš snažit zapůsobit. Jsi totiž jen psychopat, co žárlý na svého bratra." Snažila se mu dostat pod kůži.

Letuška se vrátila se sklenicemi a vínem. Položila je na stůl. Vše dělala pomalým tempem. Tommaso z jejího tempa začanal být naštvaný. Vytahl z poza zad devěcetjedenácku. Namířil na letušku. "Scuoti un po' o ti sparo con un bastone!" (Hejbej se trochu nebo ti ustřelím palici!) Letuška zrychla. Nalila oboum sklenici vína a ve strachu svižně odešla.

Ital se škodolibě usmál. "Nesnažím se na tebe zapůsobit Romanoff. Spíš jsi ty na mě zapůsobila. Proslulá Natálie Alianovna Romanova. Jedna z nejlepších mezi vrahy. Já znám tvojí minulost. Výcvik Rudou Komnatou, romantický vztah s teď už ženou z jedné z nejvlivnějších italských rodin, která má původ šlechticů Auditore, São Paulo, Praha, Budapešť." Vypil sklenici vína najednou. Zdřejměto byl silný alkoholik.

Redhedtka při vyjmenovávání měst trošku znervózněla. On ví o co se stalo v Praze. Ví i o misi v São Paulu nebo to co udělala dceři Dreykova. Snažila se na sobě nedat co znát. "Odkud tohle všechno víš?"

Znovu si nalil víno. Znovu se na ni usmál stejně jako předtím. "Lara toho řekne hodně, když jsem jí do žíli píchnul thiopental sodný neboli sérum pravdy. Řekla mi kompletně všechno co jsem chtěl vědět i věci co jsem zas moc nechtěl vědět. Pak jsem jí mučil. Nechat jí trpět bylo pro mě potěšení. Však věci co mi Lara o tobě neřekla, jsem si musel zjistit sám. Mám otázku. ... Předpokládám, že jsi Laře řekla jak jsi v Budapešti zabila Dreykova, však řekla jsi jí jeho dceři? Jak bezmilosti jsi jí zabila."