Kapitola 6: Je to jen obchod

148 9 2
                                    

Lara jako každou jinou noc moc nenaspala. Měla strach, že by se probudila v jedné z hrůzných cel či laboratoři HYDRY nebo v Rudé Komnatě. Vetšinu noci prokoukala do stropu a ještě prokouká, jelikož je prosinec, takže svíta pozdě. Do práce jde zítra až v jednu hodinu odpoledne. Teda krom půl hodiny, kdy záhadně usla. Byly čtyři hodiny ráno, když Lara uslyšela tichý smutný až depresivní hlas Nat. "Ne." Bylo to možná šeptem, ale díky jejímu sluchu to slyšela. "Nemám žádné místo na světě." Tuhle větu znala z Rudé Komnaty. Brunetka šla svižně, však tiše do obívaku. Jakmile vešla, viděla Natashu na gauči. Byla celá spocená. Lara k ní pomalu přišla a začala s ní třást. "Nat. Probuď se." Nic se nestalo. Zatřásla s ní znova, akorát víc. "Natasho!" Dokonce musela i zvýšit i hlas, aby se probudila. Konečně se probudila. "Hej." Jemným tónem hlasu zašeptala.

Redhedtka si sedla, protože se jí lekla. Dýchla ztěžka. "J-Já...Promiň." Vztala z gauče. Zamířila si ke kuchyňi , o kterou se o rukama opřela. Potom co se klidnila, se napila vody. "Taky se ti nespí uplně nejlíp po tom všem?" Ozvalo se z místa kde spala. "Co ti je do toho?" Natasha postavila své chladné zdi, i když věděla, že prostě před Larou jí dlouho nevydrží. "Beru to jako souhlas...Nat. Moc dobře obě víme, že předemnou ti dlouho ty tví chladný zdi nevydrží. Moc dobře jsi to taky věděla, když tě poslali mě vyslíchat... Jestli chceš, tak mi můžeš říct o čem máš ty noční můry." Dřív nebo později by jí to stejně s největší pravděpodobností řekla. "Zdá se mi furt to samý.J-J Jak nás nachytají a rozdělí. Navíc mě potom řekou, že tě z-z zabili. Pak to vystřídají tréninky z Komnaty." Znovu se rozrušila

Přišla k ní blíž. Chytla jí za obě ruce, ale do očí se jí nepodívala. Dívala se dolů. Dolů na klepající se ruce. Tím se jí pokusila uklidnit. "Zdá se mi o tom samém. Řekli mi, že jsi byla ztrestaná za mou slabost. Bylo to pro mě těžký, když mi řekli, že poslední člověk, kterého jsem milovala je mrtvej jen kvůli mě. Pak se mi zdájí noční můry o momentech, kdy do mě pumpovali ty různý sračky. Když mi dávali to první to sérum Assassin, cítila jsem se jako kdyby mě do každéhio jednoho svalu bodá tisíc jehel, však to jsem ještě netušila co příjde pak. To vylepšení reflexů nebo jak tomu říkají Update bylo ještě horší. Po tom procesu si moje tělo muselo zviknout na větší citlivost na zvuky, pach a nakonec i lepší vyditelnost ve tmě. Ale dost o těchto věcech. Pojď to ještě dospat. Zítra vztávame myslím, že v sedm hodin ráno." Doprovodila Nat ke gauči. "Kdyby něco. Budu hned vedle."

Natasha si lehla na gauč. Lara mezi tím šlado ložnice pokusit se usnout. Jenomže redhedtce se moc dobře nespalo. Gauč byl tvrdý jako beton. Moc dobře si byla vědoma, že za prvé už neusne. Za druhé jí budou záda bolet z pohovky. Po pěti minutách neustálého převalování dostala bláznivej nápad. Mohla se jen modlit, aby jí zítra brunetka nezabila. Vztala z gauče. Zamířila si to rovnou do ložnice. Otevřela dveře a ihned je za sebou zavřela. Měla štěstí. Brunetce se podařilo usnout. Snažila se jí potichu v krádat do postele. Lehla si vedle Lary. I po všech těch letech se cítila vedle ní bezpečně. Natasha do deseti minut usla. Dokonce se jí ani po zbytek spánku nezdáli noční můry.

_________

Ráno Laru probudil pocit jako kdyby někdo na ní ležel. Otevřela oči a všimla hlavy s rudými vlasy. Okamžitě jí docvaklo kdo to na ní leží, protože věděla, že redhedtka si v noci k ní lehla do postele. Občas se ten vylepšený sluch fakt hodí. Ona neměla v plánu Nat probudit. Dokonce byla ráda. Po fakt dlouhé době se příjemě vypala. Mohla by na ní zírat celou věčnost, jenže začala pociťovat jak se Natasha začíná probouzet. Měla dvě možnosti. Buť hrát, že spí nebo zůstat vzhůru. Zůstala vzhůru. "Víš, že vkrádat se v noci bez svolení lidem do postele je nevychované a divné." Brunetčin hrudník začal sebou jemně škubat, jak se začala chechtat.

ASSASSIN | Avengers - Natasha RomanoffKde žijí příběhy. Začni objevovat