I'm a bitch I'm a boss [m.yg x p.jm] (POZASTAVENO)

XXV

YOONGI

,, Ježíííš, vždyť to ani nic nebylooo,"prohlásil Jimin a opřel se o futra dveří, přičemž jsem si začal vodou u umyvadla v koupelně umývat ústa.,, Mohlo to být horší."

,, Nemám zájem!"křikl jsem a napil se přímo z kohoutku.

,, Jednou budeš mít, neboj,"ušklíbl se a založil si ruce na prsou.,, Yahhh, ale jsem na tebe zas až moc hodný, že? Omlouvám se, odteď se to už nebude opakovat."Provokoval mě. Strašně mě provokoval, doufal v to, že před ním budu prosit na kolenou o lepší zacházení. Vyloučeno.

Vyplivl jsem vodu z úst do umyvadla a proud oné vody zastavil.,, Sklapni."

,, Páni, jsi vyplivl tu vodu jen pro to, abys mi tohle mohl říct? Nic víc tam nemáš?"uchechtl se. To mi nedalo a vyrazil jsem rychlým krokem k němu. On byl však rychlejší a, ačkoliv to šlo trochu obtížně kvůli berlím, zamířil na mě pistolí, načež mu jedna berle spadla. Poté se usmál a mikl obočím.,, To bych být tebou nedělal. Už jsem ti to vysvětloval."

,, Jednou mi to vyjde,"prskl jsem a zatnul pěsti.

,, Kdy?"

,, Nevím, jednou urči-"

,, Kdy?"zopakoval svou otázku a natočil hlavu na stranu.,, Až budu spát? Smiř se s tím, že ti to nikdy nevyjde. Nechceš."

,, Kdo říkal?"nadhodil jsem a založil si ruce na prsou, když pistoli stáhl.

,, Jde ti to vidět na očích,"zazubil se a schoval ji za opasek.,, Podáš mi ji prosím?"kývl k berli na zemi. Neměl jsem na vybranou, sehl jsem se a podal mu ji.,, Díky. A vidíš? Uposlechl jsi mě."

,, Kdybych tě neuposlechl, jistě bys to řešil násilím, takže drž hubu,"zavrčel jsem.

,, Takže se mě bojíš? To je roztomilý,"ušklíbl se a vydal se zpátky do pokoje.,, Zopakujem si to?!"

,, Ne!"křikl jsem nazpět a vyšel z koupelny. Trochu jsem se zarazil, když jsem spatřil kousek ode mě jeho muže s pistolí v rukách.,, A zároveň!"Vešel jsem do pokoje, kde on seděl na posteli.,, Myslíš, že bych se někoho, jako jsi ty, bál? Stále nic nezmůžeš."

,, Tak tvrdohlavý,"zamručel a vstal.,, Pojď si lehnout."

,, Ne-"

,, Pojď si doprdele lehnout!"vyjekl zrazu a ukázal na postel, přičemž jsem sebou cukl. Yah, zbožňuju, když změní náladu ze sekundy na sekundu a je rázem podrážděný. Já vím, říkal jsem, že tím jeho chováním nic nezmůže, ale to neznamená, že jsem chtěl, aby tady řval, jak nemyšlený kokot.

Zvedl jsem ruce do obranného gesta a přistoupil k posteli. S donucením a pod jeho vražedným pohledem jsem si lehl a on mi ruku automaticky připoutal k posteli. A zase další hodiny utrpení, výborně. Jsem úžasně dopadl, ani ten Taehyung nedokáže pomoct a přivést pomoc.

Projela mnou vlna nejistoty, když mě stále pozoroval ještě další minutu. V jeho očích šlo vidět to pokušení, chtěl se mě určitě znovu dotknout, očekával jsem, kdy jeho ruka vystřelí k mému krku či dokonce o hodně níž.

Nakonec však nic neudělal a vydal se dveřím. Bez jediného slova odešel z místnosti.

LATER

O hodinu později jsem se octl s Jungkookem v jídelně a snažil se s ním trefit se do koše zmuchlanými papíry. Nohy nahoře, klid. Nečekal jsem, že právě Jungkook se objeví ve dveřích mého pokoje a že si se mnou bude chtít povídat. Ale tak co už... Je to dítě a v tomto kolektivu mu chyběla společnost, se kterou by si rozuměl. My si překvapivě sedli.

,, Ne že by se mi chtělo... Ale kdy bych měl jít zpátky  do pokoje? Já jsem, ať tě kvůli mně Jimin neseřve,"začal jsem po chvilce znovu konverzaci a hodil další papír. Vedle.

,, Já nevím, je mi to jedno,"odpověděl a podíval se na mě.,, Jak dlouho myslíš, že bude trvat, než sádru sundá a vydezinfikuje si ránu? Hodně dlouho."

,, Hm... Co Tae?"

,, Nic, je divný,"zamručel a také hodil papírek těsně před koš.

,, Já se ptal, jestli je v pohodě, ne na to, jaký je,"lehce jsem se uchechtl.,, Ale podle toho, co jsi řekl, je v pohodě, ne? Se divím, Jimin ho přece chtěl nechat zabít."

,, Bez jeho povolení Taehyungovi donáším jídlo, neříkej mu to,"řekl a já po něm střelil pohledem.,, Co?"

,, Nic, kvůli němu riskuješ své postavení,"pokrčil jsem rameny a zmuchlal v dlani další papír.,,Nebudeš mít problém, až na to přijde?"

,, Já nevím,"zamumlal a hodil další papírek. Trefil se přímo do koše.,, Váží si mě, jsem jeho nejbližší člověk, když nepočítáme Baemina, takže by mi asi nic vážného neudělal. Snad, u něj nikdy nevíš."

,, Kdo je vůbec ten Baemin?"

,, Baemin je opatrovník Jimina a Jihyun. Ještě před smrtí jejich rodičů, pan Park, tedy jejich otec, stihl napsat závěť. Prý kdyby náhodou, tehdy netušili, že jejich smrt nastane o pár dní později. Napsal do ní, že chce, aby je opatroval jeho blízký přítel, Baemin. Někdo by si řekl, že je to šílený, ale nic jiného mu nezbývalo. Momentálně je pro ty dva jako otec."

,, Jo, už mi to dává smysl,"mlaskl jsem a založil si ruce na prsou.,, Jak ses tu objevil ty?"

,, Mí rodiče mě dali do děcáku,"řekl ladabyle a napodobil mou pozici.,, A Jimin si mě vzal k sobě. Bylo to na dlouho, avšak stal se mým zákonným zástupcem. Takže jsem tu už přes rok."

,, Prý jsi-"

,, Měl chuť všechny pozabíjet?"nadzvedl obočí.,, Yah, to řekli mí rodiče. Pouze mi nevadí utrpení druhých, pokud je vůbec neznám či je nemám rád. Jinak jsem mírumilovný člověk."Chvíli jsme se na sebe dívali, nějak moc jsem mu nevěřil. Nakonec se rozesmál.,, No fajn! Mám záchvaty vzteku, když mě naštveš. Ale beru na to prášky, které mi zařídil Jimin."

,, Takže ti pomohl?"zeptal jsem se.

Povzdechl si a natáhl se pro další papír.,, Je jiný, než se zdá. Je férový člověk, jen si rád hraje."

Zrazu se ozval hlasitý křik. Hned po tom, co jsem si uvědomil čí je, jsem vyskočil do stoje a chystal se za ním jít. Zastavil jsem se však hned po dvou krocích. Co to dělám? Opravdu jsem teď chtěl za ním jít, abych zjistil, zda je v pořádku? Zněl tak bolestně, děje se něco?

,, Klid, operuje si nohu,"vydechl a já se na něj zmateně podíval.,, Jen si sundal sádru a znovu si to obvazuje. A dezinfikuje."Zpátky jsem se tedy posadil, přičemž mě neustále pozoroval.,, Začalo ti na něm záležet."

,, Ne, je to idiot."

,, Čím více spolu trávíte čas, tím víc si na něj zvykáš,"prohlásil.,, A on si tě oblíbil. Nikdy se takhle nechoval ke své oběti, většinou po pár dnech zemřeli. On tě krmí, bere tě ven střílet, tráví s tebou čas."

,, To nic neznamená, chci odtud pryč,"upřesnil jsem a odvrátil pohled.,, Ale nemůžu tady Taehyunga nechat."

,, Neuvědomuješ si stále, že jsem Jiminova pravá ruka a kdykoliv mu můžu říct, že máš v plánu utéct?"

___________________________________________
안녕! ❤️
ANO, PRÁVĚ JSEM ZŘEJMĚ VSTALA Z MRTVÝCH- Upřímně s touhle kapitolou nejsem vůbec spokojená, takže to pravděpodobně v nejbližší době opravím, jen jsem vám chtěla dát vědět, že stále tahle knížka jede a nepozastavila jsem ji 😌

Doufám, že se máte dobře ✨

-ᴋɪᴋɪ

1118slov❤️