I'm a bitch I'm a boss [m.yg x p.jm] (POZASTAVENO)

XXII

JIMIN

,, Ve skutečnosti tak silnej nejsi, co?"uchechtl se a kopl mě do břicha, přičemž jsem se na zemi schoulil do klubíčka.,, Dovoluješ si na ty slabší, abys vypadal drsně. Jinak jsi nicka."Může mě prosím už zabít? Mlátí mě tady už nějakých 10 minut a smrti nepadlo ani slovo.

,, To říká ten, který nemá koule na to mě zastřelit,"vyslovil jsem ztěžka a letmo se na něj podíval. Najednou mě však chytl za vlasy a přitáhl ke své tváři.,, Kdy mě už konečně zastřelíš?"

,, Chci tě vidět pomalu umírat,"ušklíbl se a mou hlavou takzvaně mrskl o zem. Ucítil jsem, že se mi zlomil nos, automaticky jsem se za něj chytl a zasténal. Krev mi už tak tekla proudem.,, A tví muži tě nezachrání, to mi věř."

,, Cos jim udělal?"zavrčel jsem a pokusil se se postavit alespoň na čtyři.

,, Neboj, netrápili se dlouho,"opět se uchechtl a sledoval mě, jak se snažím vstát.

V tom jsem uslyšel kroky směrem sem a zpozorněl stejně jako Jiyong. Ten zalezl za dveře a vyčkával, zatímco jsem se já snažil dostal na nohy. Klepaly se mi však, byl slabý. Cítil jsem se tak bezmocně, když jsem na čtyřech rozdýchával z té bolesti, která proudila v horní části těla.

Ve dveřích se překvapivě objevil Yoongi a vyděšeně na mě pohlédl. Co tady dělá? Neměl být už na cestě domů? Pustil jsem ho, tak proč se vrátil? Nevyužije svobody, kterou jsem mu nabídl? Vždyť měl možnost odejít odtud a nikdy se nevrátit.

Jiyong zpoza rohu jej udeřil pistolí do hlavy a Yoongi se na to zhroutil na zem.,, Yoongi!"

,, Ty drž hubu!"okřikl mě Jiyong. Vystřelil z pistole a trefil se do mého lýtka. Bolestně jsem vykřikl a opět padl na bok držíc se za zraněné místo. Jiyong se otočil k Yoongimu, který ležel na zemi a vypadal, že téměř nevnímá, a prohlédl si jej.,, Takže Yoongi, jo? To je kdo? Tvůj poskok? Vězeň? Či další tvoje děvka?"

,, Nestarej se,"vydal jsem ze sebe a sledoval, jak Yoongiho obchází.

,, Hele, neznáme se odněkud?"nadhodil a klekl si k němu.,, Nejseš Min? Min Yoongi? Vstávej."Yoongi však nijak nereagoval, a tak jej Jiyong kopl do břicha. Díky Bohu jsem uslyšel, že Yoongi je stále při vědomí.,, Kurva, vstávej!"Yoongi však opět nic neudělal. Jiyong k němu přistoupil a za vlasy jej takzvaně vytáhl na kolena, načež se mu podíval upřeně do očí.,, Neslyšels mě?"

,, Naser si,"prskl Yoongi a ihned na to dostal pěstí.

,, Chlapeček je nějakej odvážnej!"vyjekl Jiyong a znovu si Yoongiho přitáhl k obličeji, tentokrát za triko. Viděl jsem, že Yoongimu již teče krev nejen ze spánku, ale také z nosu.,, Min- No jasně! Min Yoongi, syn jednoho z největších mafiánů v Koreji,"uchechtl se už poněkolikáté a pustil jej.,, Ty jsi přesně ten, se kterým jsem si chtěl něco vyřídit."Chvíli bylo ticho, avšak zrazu Yoongiho kopl do obličeje. Ten se znova zhroutil na zem, Jiyong si samozřejmě neodpustil jej kopnout do břicha.,, Přece jen jsi jen tak nezapomněl na Woosana. Mého bratra! Mého jediného mladšího bratra, kterého jsi zastřelil!"Chtěl jej znovu kopnout do mně neznámého místa.

,, Přestaň ho kurva mlátit!"vložil jsem se mezi ně.

Podíval se na mě a usmál se.,, Slyšels co jsem před chvílí říkal?"zeptal se a vzal mě pod krkem.,, Ten zkurvysyn mi zastřelil bratra! A ty tady po mně chceš, abych ho přestal mlátit?"Mlčel jsem, pouze jsem jej pozoroval. Když se nedočkal odezvy, kolenem mě 'kopl' do brady, na což jsem se chytl za ústa, ze kterých začala vytékat krev. Snažil jsem se ji tudíž plivat ven.,, Nechraň si toho idiota. A neměj obavy, přijde řada i na tebe."Obrátil se na Yoongiho. Pokoušel se se dostat na čtyři jako já před chvílí. Jiyong si k němu dřepl.,,Stálo ti to za to? Připravit mě o jediného sourozence, kterého jsem kdy měl?"Překvapeně jsem sebou lehce cukl, když mu Yoongi plivl do obličeje. Jiyong zavrčel, odstoupil od něj a střelil ho pistolí do ruky. Yoongimu se tudíž podlomila ruka a on se objevil na zádech.,, Tak fajn, ty zmrde, řekl sis o to."

Dech se mi zrychlil v ten moment, kdy Jiyong roztrhl Yoongimu triko a vytáhl z kapsy kapesní nožík. Neměl jsem však sílu něco zakřičet či se rychle pohnout, abych jej zarazil. Nožíkem mu začal přejíždět po hrudi, přičemž začal více a více tlačit. Stejně tak se zvyšoval Yoongiho křik, neměl jsem daleko k zoufalému panikaření. Nechtěl jsem, aby se to stalo. Nechtěl jsem mu takhle ublížit.

Díky Bohu se nečekaně ve dveřích objevil Baemin a žduchl Jiyonga dál od Yoongiho, čímž jej připravil o nožík i pistoli. Zatímco ti dva se tam začali prát, já sebral veškerou svou sílu a začal se plazit k Yoongimu. Nevypadal, že by vnímal, což mě znemožňovalo. Naštěstí jsem zaregistroval, že stále dýchá.

Trvalo jen chvilku se k němu dostat úplně. Zůstal jsem na břichu, načež jsem jeho tvář vzal do své dlaně a hlavu mu natočil směrem ke mně. Slzy se mi hrnuly do očí, když jsem ho viděl. Obličej měl celý od krve. Ani nevím, proč kvůli němu tolik šílím, vždyť to pro mě není... Nikdo.

,, Yoongi,"oslovil jsem ho a on malinko otevřel oči. Vydechl jsem a opřel se čelem o jeho rameno.,,Omlouvám se."

Spatřil jsem kousek od nás Jiyongovu pistoli. Odtáhl jsem se tudíž od Yoongiho a začal se plazit té pistoli. Už jsem tak nějak věděl jak, aby mě nebolela noha, která stále krvácela. Já si toho nevšímal, potřeboval jsem se jen dostat k tomu, co ukončí život Jiyongovi.

Když jsem byl v dostatečné blízkosti, natáhl jsem se pro pistoli a nabil ji. Přetočil jsem si na bok a zamířil na Jiyonga, který momentálně svrhl Baemina k zemi. Neváhal jsem ani minutu a vystřelil. Trefil jsem se mu do hrudi, načež on během pár sekund padl na zem a naposledy vydechl.

Chvíli jsem ještě pozoroval jeho tělo, které se naprosto uvolnilo.,, Baemine,"oslovil jsem do ticha svého blízkého a on se na mě okamžitě podíval.,,Yoongi krvácí. My oba."

___________________________________________
안녕! ✨
První kapitola v novém roce :3 Ačkoliv ne úplně klidná- Doufám, že vám začal tento rok dobře 😌 Pak jsem tu já, která má zítra talentovky, přičemž neumím téměř žádného umělce ༎ຶ‿༎ຶ No- Budu se snažit to nějak zvládnout >.<

-ᴋɪᴋɪ

1004slov❤️