Jsem Tu... | Bakudeku | Yaoi

Část #2

,, 07:31'' řekl Bakugo otráveně. ,, Ty pičo jak já ten život nenavidiiiiiim'' vylil své pocity do polštáře ,, ale co život...sebe...'' řekl si Katsuki tentokrát už v hlavě.

~Time skip~

,,Co to-'' vzbudilo mě zaječení nějaký mrchy. ,, Ani vyspat mě nenecháš? Růžová krávo, nejen že furt lozíš okolo Deka, ještě ke všemu tu ječíš a- arghhhh'' řekl Bakugo tak že ho slyšel Kiri, který stál opodál. ,, Hej, vše v poho?'' ,,Huh?'' řekl Katsuki překvapeně. ,,Do hajzlu! Na tohle si musim dávat pozor!'' pomyslel si Bakugo. ,,Hej, vím že posledních pár měsíců s tebou něco děje, prostě to nejsi ty, a chci abys věděl že mi to můžeš říct kdykoliv si vzpomeneš a blah blah blah...-

~Flashback~

Z pohledu Bakuga

,,Kde to doprdele zase jsem?'' řekl jsem si a pak jsem si uvědomil, že tohle je mé rodné město do kterého jsem chodil na základku. Pak jsem něco zaslechl ,,To jsou vzlyky!?'' zeptal jsem se sám sebe a rozběhl jsem se do uličky odkud to vycházelo.

Když jsem doběhl na konec, tak se mi naskytl hrozivý pohled na Deka zmláceného způsobem neuvěřitelným. Očividně měl zlomenou ruku a svíjel se bolestí, chtělo se mi brečet. A když jsem mu chtěl přijít pomoct, všiml si mě. Vytřeštil oči hrůzou a začal se "plazit" pryč a ode mě.

,,PROBOHA D-'' výkřik jsem ze spaní z očí mi tekly slzy. Zvedl jsem se světelnou rychlostí a zaběhl jsem do koupelny, byla to taková neuvěřitelná psychická bolest. Nevěděl jsem co mám dělat a tu mou pozornost upoutala žiletka...

,, Promiň... Tak moc mě to mrzí...''

Tehdy jsem si uvědomil jak to opravdu cítím...

~End of Flashback~

,,Go..''

,,Kugo!''

,,BAKUGO!'' zařval Kirishima
,, Eh? Jo... promiň''
,,Hele, po škole se sejdem u tebe''
,,Ale-''
,, Brácho, vždyť ses mi omluvil''

*Zvonek*

,, Kiri má pravdu...tohle nejsem já...''

~Time skip~

Katsuki sedí na posteli svého pokoje, čeká na svého nejlepšího kamaráda. Je opravdu nervózní. ,,KDE JE TEN JEŽURA?'' zařval Bakugo nasraně. Byl připravený... připravený říct, že je homosexuál a že miluje Izukua.
,,Tadyy~'' zaječel Kiri hlasem připomínající holku, nad tím se Bakugo pousmál.
,, Tak co? Máš mi co říct? Jestli nechceš, nemusíš ale pamatuj že jsme nejlepší kamarádi...''
,,J-já'' řekl, je to poprvé co bude mluvit o svých citech.
,, Já jsem...jsem homosexuál''
Kiri na něj vrhl nechápavý pohled.
,, Prostě jsem gay, jsem zasranej teplouš a-a zamiloval jsem se do kluka co mě nenávidí... V minulosti jsem mu strašně ubližoval a řekl mu věci které bych nikdy neměl a... a prostě je mi tak líto, chtěl bych všechno to vrátit a- ''

Nedořekl to, protože mu po lících začly téct slzy. Bakugovi se v hlavě promítaly vzpomínky na to peklo co Izukovi dělal.

,, Brácho...'' pošeptal Kiri a obejmul Katsukiho.
,,Je to Midorya, že?''
,, Jak si-''
,, Hele, Midorya ti to určitě už odpustil. Je ten člověk co určitě jo a s tou homosexualitou... Vůbec mi to nevadí a nemusíš se za to stydět... Ale i tak by ses mu měl nejdřív omluvit a pak až budeš připraven, mu říct že ho miluješ ''

Katsuki na něho pohlédl ubrečenýma očima a řekl ,,Dik, že jsi mě vyslechl a že jsi mě přijmul... A JESTLI O TOMHLE NĚKOMU ŘEKNEŠ TAK SE NEDOŽIJEŠ RÁNA!'' poděkoval a zároveň zařval Katsuki. Kirishima se jen usmál a odešel. Bakugo se svalil na postel a chvíli zíral do stropu. ,, To byl největší výkon v mým zkurvenym životě'' řekl.

~Konec druhé části~

Hoj! ^^

Tak tady je druhá část a musím říct že mě přestává bavit samý "řekl" a "pomyslel si" takže asi začnu psat v první osobě.
Jinak strašně moc děkuju za podporu a motivaci❤️ Vážím si každýho přečtení a prostě všehooo❤️😭

Btw tady v té časté je Bakugo docela dost "nebakugo" ale chtěl jsem to napsat tak aby bylo vidět že je z toho fakt špatnej...

No nic krásný zbytek dne/noci a moc všem děkujii❤️❤️

Michael~