Jsem Tu... | Bakudeku | Yaoi

Část #15

Seděl jsem tam a čekal až si ty dva všimnou mojí mikinu a pořádně mě za to sjedou. Řekl bych, že Ejiro si jí všiml, ale Denki ne. Jsem za to fakt rád.

Po nějaké chvíli Pikachu odešel. Byl nějaký divný, ale co už. Kirishima si k nám přisedl.
,,Ahoj Bakubro, Midobro a Tsu "
,,Ahoj Kirishimo"
,,*Kvák* Ahoj Ejiro"
,, Nazdar Ježuro, vypadáš nějak sklesle"
,,Jo, Denki je nějaký smutný a nechce mi říct proč"
,, Třeba má jen blbou náladu! Neboj Kiri, on bude v pohodě, vždyť ho znáš!"
,,J-jo, asi jo. Díky za podporu, Midobro"
,, Nemáš zač!"
Občas bych chtěl být extrovert jako Deku.

,,A mimochodem Bakubro máš dobrou mikinu!"
,,Hele jestli budeš mít keci, tak tě odpálim!"
,,Ne, já to nemyslel ironicky! Tu máš od Midobra, že jo. Fakt ti sekne!"
Fakt by mě zajímalo jak toho tolik ví. Zdi mezi jeho a mym pokojem musí být fakt tenký.
,,Tak asi dík"
,, Nemáš zač!"
Jsem ale rád, že už není smutný...
,,Tak já už asi půjdu , zatím!"
,,*Kvák* já už taky půjdu, ahoj Midorya-chan a Bakugo"

Zůstali jsme tam s Dekem sami. Deku mi položil hlavu na rameno.
,, Chceš sušenku?"
Zeptal jsem se ho a nabídl mu sušenky.
,, Jasně, díky moc!"
Řekl Deku a začal se cpát sušenkami.
,,Heh, nemáš zač"
Řekl jsem a dal mu pusu do vlasů.

Chvíli jsme tam jen tak seděli.
,,Deku-kuun!"
,,Hah, já si myslel že se bolesti hlavy vyhnu!"
Řekl jsem si v hlavě.
,,A-ahoj Uraraka-san"
,,Ou ahoj Katsuki"
,,Nazdar"
,,Um, tak co, Deku-kun, jaký byl víkend?"
,,Jo skvělý, protože u nás Kacchan spal"
Málem jsem dostal záchvat smíchu, protože ten obličej jakej udělala! Žárlila, ale nechtěla to dát na sobě znát.
,,Tak jo je... úžasný"
Pak se otočila a šla si asi pro jídlo, nebo co.
,, Řekneš jí, že jsme spolu?"
,,Ne, ještě ne"
,, Proč?"
,, Protože to nejdřív řeknu svým nejbližším přátelům"
Řekl a já měl takovou radost. Nejen že není jeho nejlepší kamarádka, ona pro něho není ani blízký přítel!

Po chvíli mě to tam přestalo bavit, tak jsem se rozhodl jít si pro mobil. Zvedl jsem a
,, Hezká mikina, Katsuki"
Řekla skoro až provokativně.
,, Jestli si nepřestane brát moje jméno do huby, tak asi bouchnu vzteky"
Řekl jsem si pro sebe, už na chodbě, když jsem odcházel.
,,Kdo?"
,,Huh?"
,, Promiň, vylekal jsem tě?"
Seděl tam za dveřmi Kirishima. Vůbec jsem si ho nevšiml.
,,Ne"
Vypadal smutně. Chtěl jsem jít pryč, ale pak mě přemohla kombinace zvědavosti a lítosti. Otočil jsem se, přišel k němu a sedl si vedle.
,,Oi, vše v pohodě?"
,,Nejsem si jistý"
Měl slzy v očích. Měl strašně zarudlé oči. Pravděpodobně tady už chvíli brečí.
,, Hej, Kiri, ty jsi mi moc pomohl. Já ti chci taky pomoct, řekni mi co se stalo"
,, Ty jsi mi řekl jménem?"
,,Oi! K věci"
,,Um jak to jen říct"
,, Prostě to nějak řekni, pochopim tě"
,, Jednoduše mám strašný strach o Denkiho. Skoro vůbec se mnou nemluví"
Řekl a slzy už dál nedržel.
,,Do prdele, neumím uklidňovat!"
Řekl jsem si v hlavě. Je pravda že jsem se změnil, ale tohle mi moc nejde. Spíš dělám to co vždycky ostatní. Tak jsem ho obejmul. Asi to pomohlo, protože mě objal zpátky. Začal mi brečet do ramene. Bylo mi ho tak líto, a pak mi to došlo
,,Hej... Jsi si jistý, že bereš Denkiho jako kamaráda?"
On se ode mě odtáhl a zasekl, asi nad tím ještě nepřemýšlel.

Chvíli přemýšlel. Vypadal dost zamyšleně. Pak se na mě podíval, začal strašně vzlykat a znovu mě obejmul. Takhle jsem ho ještě neviděl. I když se tak občas nechovám, mám ho rád a je pro mě těžký ho takhle vidět. Začal jsem ho hladit po zádech a on se pomalu uklidňoval. Netuším kolik bolesti v sobě dusil, ale teď vyšla na povrch.
,,Kiri, proč brečíš?"
,,... j-já vůbec nevim co se to se mnou děje... Od tý doby co jsi mi řekl že se ti líbí Izuku, tak... Co se to se mnou děje?"
,,Kiri, přesně takhle jsem se cítil i já. Nevím jak to pojmenovat, ale když se mi tohle dělo tak jsem si připustil že se mi líbí Deku..."
,, Jenže já nevím, jestli se mi Denki líbí. I když je pravda, že se mi nikdy žádná holka nelíbila"
,, Řekl bych že máme hodně podobný pocity"
Já se na něho trochu usmál.
,, Ty... jak jsi zjistil, že jsi gay?"
,,Umm no, začal se mi líbit Deku. Hodně jsem přemýšlel a zjistil že prostě nikdy ve mě nikdo jiný nevyvolával stejný pocity, natož ještě nějaká holka. Navíc většina holek mi vždycky lezla na nervy"
,,Mm aha, já jsem s holkama v pohodě, ale nikdy se mi žádná nelíbila"
,,Tak jasně... Můžu ti nějak pomoct?"
,, Nevím jak..."
,, Dobře, pak za mnou přijď na pokoj"

Zvedl jsem se a šel za Dekem. Ve dveřích jsem se skoro srazil s Urarakou.
,, Promiň Katsuki"
Řekla a odešla. Hodil jsem po ní vražedný pohled.

Deku tam seděl a koukal z okna. Sedl jsem si vedle něho a opatrně ho vzal ta ruku, aby se nelekl.
,, Kacchan! Kde jsi byl? Čekám tu na tebe"
,, Promiň, já... jsem něco řešil s Kirim"
,,Mm aha, dobře"
Trochu jsem se odšoupl od stolu, chytl Deka a posadil ho na sebe.
,,Kacchan, někdo sem může přijít..."
,,Hm"
Řekl jsem lhostejně a položil mi čelo na rameno. Chvíli jsme se jen tak mazlili.
,,Kacchan, já se chci ještě dneska umýt"
Řekl a Deku zkoušel se vykroutit z mého sevření.
,,Hm, dobře"
Řekl jsem, zvedl se a Deku byl furt na mě. On byl strašně červenej, jen jsem se nad tím usmál. Dal jsem mu pusu na, on položil hlavu na rameno a obmotal mi nohy kolem pasu. Rozešel jsem se a šel ke mě na pokoj.

Když jsme došli na můj pokoj, položil jsem Deka na svojí postel.
,,Kacchan, můžu se teda umýt u tebe?"
,, Jo"

Deku šel do koupelny. Já si lehl na postel a přemýšlel. Pak jsem zaslechl klepání.

~Konec patnácté části~

Hooj! 😆

Tak jo tak jsem zase přesáhl svůj rekord (tohle je nejdelší část)! 😂

Btw jsem strašně rád za každé přečtení, hvězdičku i koment😭❤️

Krásný zbytek dne/noci❤️😊

Michael~