Mysterious Boy(5SOS-L.H.-Czech)

18.

Já jen nevím co to do mě vjelo. Promiň. Stav se na zítřejší party. Promiň. L. 

Stálo tam a mě znovu už po několikáté bodlo u srdce. Zase kvůli stejnému člověku. 

Vůně růže mě bodala do nosu a já si ji vychutnávala. Miluji růže. Akorát, Luke se nepodepisoval nikdy L.  Mám smíšené pocity. Nevím co s ním je. Ráno mě málem zabije a teď se mi omlouvá. Cítím se divně,ale jsem ráda, že není až takový hajzl a má srdce na to aby se mi aspoň omluvil. Nemění to nijak mé pocity k němu. Pořád jsem naštvaná a bolí mě, že řekl, že jsem jen odreagování. Růži jsem si vzala, papírek jsem roztrhala a vyhodila do koše.

Tašku jsem hodila na zem pokoje a růži položila na stůl. Zdravou rukou jsem si rozepla mikinu a lehla si na postel. Odpočívala jsem a slyšela prásknutí dveří. ,, Ahoj, Anne.'' skočil do pokoje Ben a sedl si ke mně na postel. ,, Ahoj,Bene.'' řekla jsem.

,, Jak jsi se měla ve škole?'' ukázal na zlomenou ruku v sádře. ,, Jo, šlo to.'' řekla jsem a mávla rukou.

,,Pozdravuje tě Calum,'' řekl Ben. ,, Nevídáš se s ním nějak moc často?'' zeptala jsem se a zasmála se. ,, Jsme dobří kámoši.'' ušklíbl se. od kdy?zeptala jsem se sama sebe. Pokrčila jsem rameny.

,, Hrozně mě svědí ta ruka.'' postěžovala jsem si. ,, Tak to ti nepomůžu.'' zasmál se. ,, Já vím.'' ušklíbla se a bouchla ho do ramene. Vyplázl na mě jazyk a rychlostí blesku vyběhl z pokoje a zabouchl se tam. Protočila jsem panenky.

Pomalým krokem jsem se došourala do koupelny a napustila si plnou vanu s hodně pěnou. Svlékla jsem se a nemocnou ruku si položila na okraj vany. Zavřela jsem oči a relaxovala. Příjemná solná lampa byla cítit ve  vzduchu a svítila příjemně. Měla jsem se úžasně. Nechtěla jsem nikdy vylézt ven. Jen relaxovat a nic nedělat. Uvolnit si tělo. Nedokázala jsem ani přemýšlet. Měla jsem prostě zavřené oči a nemyslela na nic.

 ,,Noah? Neutopila ses?'' zaklepal na dveře ven. Nemám ráda když mi někdo říká Noah. Jen Max mi může říkat Medvídku Noah. Při té vzpomínce jsem se zasmála. ,, Nene, jsem tu chvíli.'' řekla jsem nahlas, tak aby mě slyšel. ,,Jsi tam už skoro hodinu.'' řekl nazpět. Cože? Hodinu? To jsem tam byla tak dlouho?

Vylezla jsem z koupelny a šla rovnou spát. Bylo mi jedno, že jsem neudělala nic do školy. Bylo mi jedno, že je 8 hodin. Byla jsem prostě hodně unavená.

***

.,, Všichni schovejte své věci. Nic nezůstane na lavici.'' ooznámila nám učitelka, co právě vešla k nám do třídy. Naštěstí tuhle látku chápu, takže snad to nebude moc problém. Rozdala nám papíry a já začala psát. Psala jsem všechno co jsem o tom věděla. Vzala jsem papír, položila ho na stůl a odešla.

Byl konec poslední hodiny a mohli jsme jít domů. Oběd jsem vynechala. Nechtěla a ani jsem neměla hlad.

Vyšla jsem ze třídy a spatřila Maxe. Opíral se o skříňku a vedle něho stála holka z ročníku pod námi. Zamračila jsem se. Začali se něčemu hrozně moc smát.

,, Maxi.'' zaklepala jsem mu na rameno. ,, Ahoj.'' povzdechl si. 

,, Dě-děje se něco?'' zeptala jsem se.

,, Nic.'' pokrčil rameny.

,, Vidím to na tobě.'' zašeptala jsem.

,, Je celkem fajn, že sis toho vůbec všimla,'' odsekl a otočil se na druhou stranu a přestal mě vnímat. Co jsem zase provedla? Chápu, že jsem na něho poslední dobu neměla čas, dřív jsme spolu byli pořád, ale teď... dospěla jsem. A on taky. Potichu jsem se odkradla a nechala ho tam. Nesnažila jsem se. Vím, že vychladne sám.