Mysterious Boy(5SOS-L.H.-Czech)

16.

,, Nemus-‚‘‘ ,, Jestli mě máš aspoň trochu rád,zvedneš se a odejdeš.‘‘ řekla jsem hlasitěji. Zvedl se, pronesl tiché ahoj a odešel. Zůstala jsem sama. Opět. Všechno mě bolelo.

Rukama jsem si objímala kolena a potichu si prozpěvovala, zatímco mi tekly slzy.  Chtěla jsem aby Cal odešel, ale teď bych dala vše za to, aby tu se mnou byl. Luke mi opět nalomil srdce. Vlastně ještě nepřestal. Bolí to. 

 Potichu jsem vešla do kuchyně abych si vzala prášek a sklenici vody. Rozsvítila jsem a následně vykřikla, jelikož Benova hlava ležela na kuchyňském stole.  ,, Bene?‘‘ přišla jsem k němu. Neozýval se. Naklonila jsem se k němu a spokojeně oddychoval. Usmála jsem se. Usnul. Nechám ho tu. On se probudí.

Prášek jsem zapila a šla zpátky do pokoje. Pod polštářem jsem našla své tyrkysovo-modré pyžamo a vzala si ho na sebe. Bylo tak strašně pohodlné.  Trošku jsem se uklidnila a zakázala si přemýšlet. 

Rozptýlila jsem se knihou. Začetla jsem se a vnímala děj. Byla jsem ve své bublině, kde mě nemohlo nic vyrušit a já vnímala jen knihu. Ale vyrušilo mě něco. Mobil.

Zklamala jsi mě- Luke.

Spustil se nový nával slz. ,, Do prd*le s ním,‘‘ zařvala jsem a divoce máchala rukama. Měla jsem chuť něco rozbít.  Vzala jsem si polštář a začala do něho bušit. Chvíli jsem s ním zápasila a pak jsem hledala něco tvrdšího.  Vzala jsem květináč a hodila s ním o zem. V tuhle chvíli jsem nemyslela. Pak jsem práskla pěstí do zdi. 2x. Nechápala jsem, proč jsem to udělala. Bolelo to a to hodně. Vykřikla jsem,  jelikož jsem si asi něco narazila. ,, Co je?‘‘ vletěl do pokoje Ben. Už asi vstal. ,, Mám něco s rukou. Strašně to bolí.‘‘ řekla jsem a sykla bolestí. ,, Je to celé namodralé. Jedeme do nemocnice . Pojď,‘‘ řekl a táhl mě za ruku. Nic jsem nenamítala. Nasedla jsem do auta a jeli jsme do nemocnice.

***

,, Tři klouby na prstech zlomené a poškozená kost na ruce. Můžete s ním pohnout?‘‘ zeptal se doktor. ,, Zkusím,‘‘ řekla jsem a pomalu s nimi zkusila hýbat. ,, Auu,‘‘ sykla jsem.

,, Budete mít sádru. Na dva týdny.‘‘ řekl doktor.  Sakra. Ale nějak to zvládnu.  Odpočinu si. Vyšla jsem z doktorovi místnosti a Ben mě čekal venku. Vyvalil oči, když spatřil moji bezvládně svislou ruku podél těla v sádře. ,, Na dva týdny.‘‘ řekla jsem, než stihl cokoli říct.

V autě jsem si zapnula mobil a hned mi blikly asi 3 zprávy a 2 nepřijaté hovory. Jedna zpráva od Ashe, dva od Mika a hovory taktéž od nich. Luke ani Calum se neozvali. Jedu z nemocnice. Poslala jsem krátkou zprávu, vystihující mou situaci.  

Začal mi hned volat. Hovor jsem přijala. ,, Kde jsi? Co se stalo?‘‘ řekl Mike vystrašeně. ,, Zlomila jsem si klouby na prstech.‘‘ řekla jsem a pokrčila rameny, i když to nemohl vidět. ,,Jak?‘‘ zeptal se.

,, Bouchla jsem do zdi.‘‘ přiznala jsem se a následně se zastyděla. ,, Luke?‘‘

,, Ano.‘‘ potvrdila jsem. ,, Ten debil.‘‘ zavrčel.

,, Už jsem v pořádku, akorát mám sádru,‘‘ usmála jsem se.

,, Jsem rád. Musím končit, starej se o sebe. Ahoj.‘‘ položil, než jsem stihla cokoliv povědět.

,, Kdo to byl?‘‘ zeptal se do nepřerušovaného ticha Ben. ,, Mike.‘‘

,, Mike Clifford?‘‘ nadzvedl obočí.

,,Jo,‘‘

,, Od kdy se s ním bavíš?‘‘ podivil se.

,, Je to můj skvělý kamarád.  Skoro měsíc?‘‘zeptala jsem se sama sebe. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, jak dlouho to bylo. Hlavně, že jsem měla kamaráda.