S klidem se probouzím a zjišťuji, že Ben už tam neleží. Ustelu postel a se skřípáním otvírám okno, kde se nadechuji čerstvého letního vzduchu. Krásný slunný den. Mám ještě chvíli čas , protože jsem dnes vstala poměrně brzo. Hodina do doby kdy normálně vstávám. Přemýšlím co bych mohla dělat.
du ke své poličce s knihami a vyberu si nějakou na čtení. Hvězdy nám nepřály ne, Deník Anny Frankové ne, Město z kostí ne, Papírová města ano. Papírová města je moje nejoblíbenější knížka od Johna Greena. Vlastně moje nejoblíbenější tak celkově ze všech. Miluji knihy. Přečetla jsem jich už tolik že se sama neorientuji co jsem přečetla a co ne. Dám se do čtení a nevnímám okolní svět vůbec nic.
***
,, Anne, honem škola.‘‘ volá na mě Ben. Málem bych zapomněla. Rychle na sebe hodím první oblečení co najdu.Vysoké džinové šortky a k nim obyčejné bílé tričko.Aby mi nebylo zima vzala jsem si červený svetřík. I když pochybuji,že bude zima v létě. I když léto pomalu končí. Je září. Své dlouhé hnědé vlasy s občasnými blond prameny dám do drdolu a utíkám do koupelny kde si nanesu make-up. Nejsem ten typ co by hodinu stál u zrcadla a zkrášloval se , proto si nanesu trochu make-upu , jemné kouřové stíny s linkami a potom dám řasenku.
Nakonec vše zapudruji , usměji se a sletím dolů po schodech do kuchyně kde si vezmu bílý jogurt , který rychle to do sebe nahážu. Vezmu ze stolu jablko a křičím ,, Tati.Bene. Odcházím , Ahoj.‘‘ ,, Anne, počkej‘‘ slyším dupot ze schodů. Aha, takže Ben. Nikdo jiný totiž neutíká jako slon. ,, Ano?‘‘ řeknu. ,, Táta říkal že dnes nedojde domů, že je na služební cestě a vrátí se za týden.‘‘ řekne. Jo aha, zase to řekl tobě a na mě ani nepomyslel, pomyslím si já. Ben a táta vždy byla nerozlučná dvojka. Já zase s mámou. S tátou vycházím dobře je strašně hodný. Udělal by cokoliv pro bezpečí své dcery a syna. Zatřepu hlavou čímž vyženu všechny myšlenky. Vezmu boty a vycházím. Poslední ročník. Maturitní ročník. Musím se hodně věnovat škole abych odešla na vysokou a měla dobré vzdělání. Ben se snaží o to stejné ale všichni víme že mu to moc nejde. Není jeden z nejchytřejších, proto když mám čas tak ho doučuji.
Sluneční paprsky mi rovnou svítí do obličeje tak začnu šmátrat v kabelce, abych našla sluneční brýle. Samozřejmě jsem nešikovná a do někoho vrazím. ,, P-promiň‘‘ omluvím se. ,, To je v pořádku, ale uhni.‘‘ řekne dotyčný a otočí se na mě. ,, Ca-Calume.‘‘ vydechnu.
Tady je další část, prosím aspoň 3 votes. Snažím se a doufám že se vám bude moje story líbít.:)
ČTEŠ
Mysterious Boy(5SOS-L.H.-Czech)
Fanfiction,, Myslím že už p-půjdu.'' začala jsem koktat a Luke si stoupl těsně přede mě. Naklonil se ke mně, dal mi ruce na pás při čemž jsem se zachvěla .S tajemným hlasem z kterého mi šel mráz po zádech a to hodně velký,zašeptal. ,, Stejně si tě najdu.'' pu...
