Další ráno už se Isidora konečně po letech mohla zase podívat do Bradavic, snad té nejlepší kouzelnické školy. Už hned ráno prošla s mámou Prasinky a o několik minut později už procházela bradavickými chodbami.
,,Kam by ses chtěla jít nejdřív podívat?"
,,Já nevěděla, že jsem tu na prohlídce hradu, mami. Myslela jsem, že tě spíš doprovázím do práce." zasmála se Isidora.
,,No to jistě a vážím si, že tu jsi, ale říkala jsem si, že by sis to tu mohla zase projít a zavzpomínat. Vždyť jsi vždycky říkala, jak jsou Bradavice skvělé a jsi ráda, že jsi snad na té nejlepší škole, jaká existuje." řekla Minerva.
,,A na tom si stojím pořád." odvětila Minervina dcera.,,To moc rád slyším." Obě z žen se otočily k nově příchozímu.
,,Ráda tě vidím, Albusi." usmála se Isidora. Měla svého bývalého profesora obrany proti černé magii ráda. Vždycky ji každá hodina bavila a nikdy se nenudila a ke všemu se vždy něco nového naučila.,,Já tebe taky." potřásl si s ní rukou profesor Brumbál.
,,Minerva mi říkala, že se brzy vrátíš. Jaká byla cesta?" zajímal se dál.
,,Z Ameriky do Británie jsem sice musela jet vlakem, ale vzhledem k tomu, že jsem nejela mudlovským, tak se to dalo." odpověděla Isidora.,,Skvělé. Už sis stihla projít hrad?"
,,Nějak moc otázek najednou." zasmála se Isidora a pokračovala: ,,Ne, teprve jdeme s mámou do kabinetu."
,,Tak to vás nebudu zdržovat."
,,Vůbec nezdržuješ, Albusi." vložila se do jejich krátkého rozhovoru Minerva.
,,Ne, už půjdu, stejně si musím jít ještě něco zařídit. Ale Minervo, nezapomeň dneska na tu schůzku, prosím, je to důležité." řekl Brumbál.
,,Samozřejmě."přikývla Minerva, rozloučili se a matka s dcerou zase šly svojí cestou.,,Víš, mami, byli doby, kdybych si myslela, že máte spolu s Albusem rande, ale-"
,,Co prosím!?" přerušila ji vyjeveně její matka.
,,Uklidni se, mami. Vždyť říkám, že ty doby jsou pryč. Už dávno vím, že jste blízcí přátelé.",,A-aha, to jsem ráda a vůbec... Jak tě napadlo nadhodit to zrovna teď?"
,,Tak zajímalo by mě, o čem mluvil? Jakou schůzku myslel, protože kdyby byla pracovní, neříkal by to tak važně." řekla Isidora.
,,Neměla bych ti to říkat.",,Ale notak, mami, já to přece nikomu neřeknu. Už vůbec, pokud se to týká toho, co se teď v Británii děje." Minerva si povzdechla. Moc dobře věděla na to nebo na koho její dcera naráží. Věděla to moc dobře a ať už chtěla nebo ne, nemohla jí to zakázat.
,,Dobře, Issy, ale ne tady, kde nás může kdokoli slyšet." řekla po chvíli váhání a až ve svém kabinetu jí všechno řekla o Grindelwaldovi, a že se snaží najít a porazit, čímž by pomohli bystrozorům jeho dopadení
Isidora chvíli nechápala, proč z toho dělali tak tajemno, když pravděpodovně věděli, kde Gellert Grindelwald je, ale nikdo se nemohl k němu přiblížit, aniž by kouzelník neprokoukl jejich záměr. Ministerstvo jim to ale nenařídilo ani je o to nepožádalo, byla to taková jejich tajná mise, takže proto to bylo tak tajné.
,,A kdo všechno se s vámi snaží chytit Grindelwalda? Předpokládám, že vy dva s Albusem nejste jediní." řekla Isidora zaujatě.
,,Nedá se říct, že bych po něm Merlin ví jak pátrala, spíš pomáhám Brumbálovi, ale je tu několik lidí, kteří o to mají zájem mnohem víc. Vím, že Mlok tu dost často je a něco s Albusem řeší. Pomáhají i nějací dobrovolníci, kteří jsou důvěrní a nemusíme se bát, že by to někdo prozradil ministerstvu, a Albus by taky rád přemluvil Theseuse, aby mu pomohl, protože po tom, co se stalo..." řekla Minerva a Isidoře vynechalo srdce několik úderů po zaznění jména jejího dávného kamaráda.,,Myslíš s Letou?" zeptala se nakonec Isidora smutně, obě moc dobře věděly, jak jí to uvnitř bolí mluvit o její mrtvé kamarádce. Ptala se právě na tohle, protože se snažila nemyslet na to, že sem možná Theseus někdy chodí. Jejich minulost totiž... nebyla tak úplně růžová.
,,Ano," přikývla jemně Minerva. Stále to pro její dceru bylo citlivé téma, a i když se jí nelíbilo, že se Isidora v prvních ročnících studia přátelila právě s ní, později uznala, že je to správná kamarádka a bylo jí opravdu líto, co se stalo.
,,Theseus Albusovi příliš nevěří.",,Proč? Souvisí to s Letou?" zeptala se Isidora, jakoby věděla, že má tak trochu i pravdu.
,,To já nevím, o to jsem se nikdy nezajímala. Vím jen, že se má Mlok pokusit Theseuse přemluvit." řekla Minerva.,,A-aha," zamumlala Isidora a řekla: ,,Theseus se ale stejně k Albusovi nepřidá jen tak a nebude mu pomáhat, pokud v něm nebude mít důvěru."
Měla takový nepřijemný pocit, že za nedůvěru může i tak trochu ona kvůli tomu, co se mezi nimi stalo, co mu udělala.,,Proč si myslíš, že ho má Mlok přemluvit?"
,,To je pravda, ale pořád si nemyslím, že to bude tak snadné." odpověděla Isidora. Samotnou ji zajímalo, kdo všechno a jestli nakonec i Theseus bude pomáhat Brumbálovi proti Grindelwaldovi.Nemyslela si, že by se Theseus mohl přidat na stranu černokněžníka, zvlášť, když mu zabil snoubenku. Ale jak tak Theseuse znala, byl dost tvrdohlavý, takže čekala, že to s ním bude náročné.
|Poznámky autora|
Zase docela krátká kapitola, ale slibuju, že se to zlepší.Teď jsou tak kratičké jen ty první kapitoly.
Jinak doufám, že se vám kapitola aspoň trošku líbila.A prozradím, že už příště se můžeme těšit na Mloka.😁
ČTEŠ
Isidora McGonagallová || FB FF ❌
FanfictionIsidora Olivia McGonagallová, dcera profesorky na Škole čar a kouzel v Bradavicích, Minervy McGonagallové, se právě vrátila z Ameriky a potkává známé tváře svých přátel, tedy jen některých. Ale bohužel se setkává i se svými nepřáteli. Vše totiž není...