Isidora McGonagallová || FB FF ❌

5. Theseus

,,Mloku!" ozval se znova hlas Mlokova bratra.
,,Co tady dělá? Nevěděla jsem, že má přístup, do tvého domu."bpromluvila zaraženě Isidora.
,,Ehm..." zarazil se mladý Scamander.
,,Jestli se s ním nechceš vidět, nic mu o tobě říkat nemusím."
,,Je to asi zbabělé..."
,,To je v pořádku." řekl Mlok a vystoupal po schodech z kouzelného kufru.

Zůstala tedy v kufru, ačkoli to samo o sobě znělo dost směšně, pokud jste nevěděli nic o kouzelném kufru Mloka Scamandera. Slyšela všechno, co jsi řekli naprosto zřetelně, ačkoli by se to mohlo zdát nemožné. To jsou ale kouzla.

Jen si tam tak seděla na lavičce a hladila mládě hrabáka, které se odněkud objevilo na jejím klíně. Isidoře bylo jasné, že uteklo, tak ho po chvíli přece jen vrátila k ostatním mláďatům. Všechny je spočítala, a když spočítala všechny, zase se vrátila na své místo na lavičce a pozorovala tento kouzelný svět zvířat, který si Mlok vytvořil.

Nečekala ani, že se Theseus tady tak dlouho zdrží, podle toho, že Mlok hodně dlouho nepřicházel. Proto tam chodila z místa na místo, občas zkontrolovala nějaké zvíře a zase si sedla do Mlokovi pracovny a čekala na něj. A že nečekala zrovna chvíli.

,,Promiň, že to tak trvalo."npřišel konečně Mlok.
,,To nevadí, je tu u tebe hezké," usmála se Isidora. ,,Všechna ta zvířata a tak.
Dokonce jsem našla, že sis i nechal nějakou naši společnou fotku."
,,No... jo, nepřišlo mi správné tě odstranit ze svého života.Zvlášť, když jsem ani -" konec věty zůstal nedokončený.
,,Co, Mloku?" zajímala se Isidora.
,,Ale nic."
,,Řekni mi to, prosím." žadonila dál, ale pak se zarazila. ,,Vedlé té mojí fotky... byla i Leta... " došlo jí a Mlok se na ni smutně zadíval.

Nemusel říkat nic, Isidora to pochopila. Navíc celou dobu v Bradavicích, co se s Letou a Mlokem kamarádila, viděla, že Mlok se na Letu dívá úplně jinak než kamarádsky a dokonce měla pocit, že v jednu chvíli i Leta na Mloka. Ale jak se zdálo, nikdy nenašli odvahu, to tomu druhému říct, takže nakonec se Leta zasnoubila s Theseusem a Mlok zůstal nešťastně zamilován a sám. Ale možná né na dlouho, možná že pak potkal Tinu, přemýšlela Isidora a byla si jistá, že není tak daleko od skutečnosti.

,,Raději se pojďme bavit o něčem jiném." navrhla nakonec.
,,Dobře a o čem bys chtěla mluvit? Asi už nemáme moc témat, všechny, co souvisely s tvým návratem, už jsme asi probrali."
,,Asi máš pravdu," přiznala. ,,tak co kdybych ti pomohla se zvířaty? Víš jak mi to v Americe chybělo, starat se o ta úžasná kouzelná stvoření? Proto jsem byla naštvaná, když jsem se nestala tvou asistentkou, abych ti mohla pomáhat!" drkla ho do ramene a jen ztěží potlačovala úsměv, když se snažila vypadat naštvaně. A Mlok to na ní samozřejmě poznal, ale hrál to chvíli s ní, to jí bylo jasné.

S Mlokem jí bylo odjakživa dobře a možná, že to i on měl stejně. Přece jen spolu vyrůstali a chodili do školy, a proto se za ta léta mezi nimi vytvořilo pouto podobnému tomu sourozeneckému, i když posledních pár let bylo bohužel přerušováno.
Jak ale bylo už řečeno, nic to neměnilo na jejich přátelství, což Isidoru velmi těšilo. Bála se, jak jí přijmou její známí a přátelé zpět k Británii. Tedy jen ti, kteří věděli, jak špatně se zachovala a už jen proto, že zničehonic se před lety odstěhovala úplně pryč ze země a se všemi přestala být v jakémkoli kontaktu, předpokládala, že se k ní teď zachovájí podobně. Ale aspoň s Mlokem a párkrát i Letou si psala, když byla v Americe, jinak téměř s nikým.
Ale Mlok ji přijal tady zpátky očividně okamžitě a zdálo se, jakoby neuplynul žádný rok, co se neviděli, už jen podle toho, jak dlouho Isidora dnes u Mloka zůstala.

,,Klidně zůstaň přes noc, jestli se ti už nechce domů. Bude to zase jako, když byli prázniny před tím, než jsme znova nastoupili do Bradavic." navrhl Mlok, když sledoval, jak se jeho kamarádka chystá u dveří domů.
,,To je od tebe moc hezké, Mloku, ale i když bych tady ráda zůstala, musím jít. Máma čeká, že přijdu. Navíc víš, že zítra bych měla mít ten pohor na Ministerstvu, tak se chci ještě na to připravit." odpověděla zklamaně.
,,Dobře, to nevadí, Iso." Isidora, která už stála ve dveřích do předsíně jeho domu, k němu přistoupila a usmála se.
,,Díky, Mloku, slibuju, že zítra ti povím, jak jsem dopadla." řekla a obula se, rozloučila se s Mlokem a odešla domů, kde na ni už čekala Minerva.