Isidora McGonagallová || FB FF ❌

3. Máslový ležák

Ať už si to Isidora chtěla přiznat nebo ne. Byla ráda, že se vrátila do Velké Británie, do Bradavic, do Prasinek a hlavně do svého domova, který neviděla už roky, protože Anglii skoro nenavštěvovala. Spíš lidi navštívili občas ji nebo si s nimi psala.
Proto byla jednoduše ráda, že je doma, i když ji to už nebavilo pobývat jen v Bradavicích nebo ve vesnici, a tak se rozhodla se podívat i na Příčnou ulici.

Přemístila se a objevila se na známé ulici. Dnes tu bylo hodně lidí, asi tak jako normálně, ale přesto se Isidora vydala do obchodů, které jako mladá studentka ráda navštěvovala, což byly dost často Krucánky a Kaňoury.
Před lety ještě vždycky před začátkem roku chodívala k madam Malkinové pro hábit, obchody s kotlíky a jinými pomůckami do hodin, které už neměla. Teď se ale chystala do Děravého kotle.

Když už ale zahýbala za roh, kde se hospoda nacházela, někdo ji zastavil.
,,Iso?" oslovil ji hlas a ona se překvapeně otočila.
,,Grace, tak ráda tě vidím!Jak se máš?" zářivě se usmála.
,,Jo, mám se celkem dobře.Co ty?Dlouho jsme se neviděly," odpověděla.

Grace Brooksová byla její bývalá spolužačka a vlastně i kamarádka z Bradavic, kde chodila do stejné koleje jako Isidora. Tam se taky nejvíc spřátelily, i když se dost často pak i Isidora bavila s Mlokem Scamanderem a Letou Lestrangeovou. Bylo ale dobré mít i kamarádku ze stejné koleje a ještě lepší z pokoje.

,,Tak pokud jsi za posledních pět let a víc nenavštívila Ameriku, tak jsme se snad ani vidět nemohly. Celou dobu jsem byla pryč z Anglie." vysvětlila Isidora.
,,Vážně? Ty jsi žila v Americe? Tam to muselo být skvělý!"

,,Jo, bylo," přikývla. ,,Měla jsem práci na Americkém ministertvu a tak, takže to bylo fajn. Občas mě navštívila máma,"
,,Tak to je super."
,,No bylo by, kdybych se nepřestala bavit snad se všemi mými kamarády, co jsem tu měla, včetně tebe." povzdechla si.
,,Ale prosimtě, pořád jsi má kamarádka. Nechceš jít na ležák nebo na něco?"navrhla Grace a Isidora souhlasila. Sama se chystala jít k Děravému kotli a takhle aspoň nemusela sama.

,,Máte nějaké přání?"
,,Dva ležáky, prosím." objednala Grace.
Čekaly jen chvíli, protože téměř ihned to měly na stole.
,,Tak jak se máš?" zajímala se Isidora.

,,Náhodou výborně, před rokem se mi narodil syn," odpověděla Grace.
,,Vážně? A jak se jmenuje?"
,,Tony."
,,To je hezké jméno," řekla Isidora.

,,Vzpomínám si, jak jsem před třemi lety dostala pozvánku na tvoji svatbu, zrovna jsem byla na pracovní cestě, ale ve Francii a zrovna v době, kdy jsme neměli tolik práce, protože byl už skoro konec, takže jsem se mohla dostavit."

,,Byla jsem ráda, že jsi tam byla, Iso, potěšilo mě."
,,Jak pak by ne? Byla jsem za družičku." zasmála se.
,,Jo, ale že jsi vůbec přijela s Francie." vysvětlila Grace.

,,Je pravda, že to byl jeden z mála výletů, co jsem se aspoň na chvíli vrátila do Británie. Tenkrát jsem se zdržela další dva dny u mámy v Prasinkách. Pak jsem se ale stejně vracela do Ameriky."

,,A jak se vlastně daří tobě? Zničehonic ses vrátila z Ameriky, tak... neměj mi to za zlé, zajímá mě to. Teda pokud ti nevadí o tom mluvit."

,,Ne, vůbec, Grace," zakroutila Isidora okamžitě hlavou. ,,Já jsem v Americe byla šťastná. Měla jsem tam nové přátele a skvělou práci, ale pak... ani nevím proč jsem se vlastně vracela. Dlouhou dobu mě máma přesvědčovala, ať se vrátím. Viděla mě jen párkrát za rok. Ne, že bych ji musela poslouchat, ale tak jsem si jednou řekla, že jo, že se vrátím."

,,A udělala jsi dobře." přikývla Grace.
,,Myslíš? Zatím jsem byla jen v Bradavicích a Prasinkách a nikoho známého jsem nepotkala.bMám ale strach, že až se tak stane, nebude to zrovna hezké setkání."

,,Prosím tě, všichni tě tu měli rádi."
,,Tím bych si nebyla jistá." zamumlala Isidora, ale Grace to neslyšela.
,,A jinak co ty a život? Měla jsi v Americe někoho?" zajímala se znovu její kamarádka.

,,Abych pravdu řekla, záměrně jsem tam vztahy nenavazovala. Když se stalo, tak se stalo."
,,Takže někdo byl?"
,,Prosím tě, Grace, nevyzvídej mě jakobychom byly ještě pořád puberťačky, které nedělají nic jinýho, než řeší kluky. Navíc jsem si ani nemyslela, že tohle bude to, na co se budeš ptát téměř okamžitě. Ale jo, někdo tu byl, ale po třech letech to skončilo a po dalším roce a půl jsem se vrátila do Británie. A dřív než se zeptáš, nebyl důvodem, proč jsem se vrátila."

,,To mě ani nenapadlo." řekla Grace.
,,To máš štěstí." zasmála se Isidora, ale po necelé hodině se už musela vrátit domů. Proto se s Grace rozloučila se slovy, že si musí určitě poslat sovu a odešla.

Venku bylo spousta lidí, tak chtěla dojít na místo, odkud by se mohla bezpečně přemístit. Procházela davem, snažila se vyhýbat mezi těmi všemi kouzelníky až našla to správné místo a přemístila se.

Nepřemísťovala se poprvé, i když pořád se jí z toho dělalo lehce nevolno. Rozešla se rychlejším krokem dlouhou ulicí, prošla okolo Prasečí hlavy a mířila k domovu, když v tu chvíli ji zaujala osoba, která šla před ní.

,,Mloku!" rozběhla se za svým dávným kamarádem, aby jej zastavila.
Mladý kouzelník se zastavil, překvapeně se otočil a s údivem hleděl na ženu, která k němu běžela.

,,Iso..." zamumlal se svým typickým nejistým, přesto roztomilým, chováním.
,,Co-co tady děláš? Přece si se odstěhovala do Ameriky."
,,Pravda, ale teď jsem se vrátila."

,,Na jak dlouho?"
,,Snad už na pořád." odpověděla jednoduše Isidora a sledovala Mlokovu reakci, jak na ni vyjeveně a zároveň s malým úsměvem hledí.
,,Tak to je... skvělé."

,,Neříkáš to moc nadšeně." odvětila.
,,Promiň, jsem-jsem rád, opravdu." řekl a tak Isidora na nic nečekala a svého nejlepšího přítele šťastně objala. A jak se zdálo nevadilo mu to.

Přestože už nebyli malí, byli dospělí a neviděli se spoustu let, tohle je neomrzelo. Isidora nemohla uvěřit, že ho konečně zase vidí. Byla tak šťastná a ráda, že ji Mlok přivítal tak, jak přivítal.

,,Kde jsi vlastně byl?" zeptala se, když se od sebe odtáhli.
,,V Bradavicích u -"
,,Albuse, že?" dokončila za něj větu.
,,Jak to víš?"
,,Mám svý zdroje." mrkla na něj a rozloučila se se slovy, že už ji matka čeká, protože jí řekla, že se v tuhle hodinu už vrátí. Nezapomněla ale zmínit, že si určitě napíšou, podobně jako to slíbila Grace.