Isidora McGonagallová || FB FF ❌

14. Ať se stalo cokoliv

,,Někdy mi Bradavice opravdu chybí." přerušil to ticho jako první Theseus, když šli po cestě směrem k Bradavicím. Ovšem neměli v plánu dojít až tam, samozřejmě.

,,Mě taky," přikývla Isidora. ,,a to jsem v tom hradu strávila podstatně delší dobu než ty. Vím, že se opakuji, ale já opravdu jako malá jsem to tady měla hodně ráda a pořád mám. Ale pak, co jsem přišla do Bradavic jako studentka to bylo jiné, kouzelnější. Před tím jsem těma chodbama jenom tak chodila a těšila se, až tam nastoupím. Bylo to mnohem lepší, když jsem tam byla na koleji, začala se bavit s novými lidmi, studovat tam a většinu měsíců tam žít. Už to prostě bylo ono." zasnila se Isidora.

,,Tomu věřím, i když pro mě to byla pořád škola. Sice jsem se tu cítil dobře a byl to takový můj druhý domov, ale jak jsem byl starší a musel jsem se rozhodovat, jaké budu dělat povolání, docela jsem se těšil až budu pracovat jako bystrozor na Ministertvu kouzel."

,,Jo, já vím, tys vždycky chtěl být bystrozor a těšil ses na to. Vždycky jsi byl... no lehce jiný než já a Mlok."

,,Nikdy jsi nevypadala, že by tě to na ministerstvu měla kdovíjak štvát. Pokud si dobře vzpomínám, chvíli jsi byla taky bystrozor."

,,Nebyla to moje vysněná práce, Theseusi, ale tak nějak jsem nevěděla, co jiného. Lékouzelnice jsem být klidně mohla, mám na to, ale to jsem si na poslední chvíli rozmyslela. Nebylo by to pro mě. A tak jsem zkusila úřednické práce na ministertvu."

,,Jaké úřednické práce? Všechny odbory nejsou takové."

,,To vážně? I ty sám musíš vědět a uznat, jaké je to papírování jako bystrozor a to jsem nebyla na takovým místě jako ty."

,,Dobře, připouštím, každého to být vysněná práce nemusí."

,,Ale ty ses pro to narodil, viď?" zavtipkovala Isidora a zasmála se.

,,Tak nějak," zasmál se i on. Byl britský hlavní bystrozor, takže na tom asi něco bylo. ,,A vidíš? I tak jsme si padli do oka."

,,Je to divný, co? Chci říct... svým způsobem jsme každý úplně jiný a stejně jsme to spolu zkusili." řekla Isidora. Kupodivu už při takové konverzaci neměla nutnou potřebu změnit téma, za co měla radost. Znamenalo to, že už se jejich vztah začíná více otevírat a přátelí se.

,,To máš pravdu. Kdyby záleželo na tom, tos pak měla skončit s Mlokem."

,,Mlok má ve svém srdci někoho úplně jiného, nám by to nikdy nemohlo vyjít." řekla a byla to pravda. Moc dobře věděla o jeho lásce k Letě a teď k Tině. Přála jim, aby měli šťastný konec.

,,Pamatuju si, jak jsme spolu poprvé šli do Prasinek," promluvila najednou Isidora. ,,my tři s Mlokem. Tenkrát Leta byla na ošetřovně a já s Mlokem jsme jí chtěli zvednout náladu, tak jsme jí něco koupili u taškáře." dodala.

,,Na to si už ani nepamatuju, abych pravdu řekl."

,,To se nedivím. Do nějakého čtvrtého nebo pátého ročníku jsme se skoro nebavili, byl jsi jen starší brácha mého nejlepšího kamaráda."

,,A víš, že jsi mi ještě neřekl, co jsi celou tu dobu dělal ty, když jsem tu nebyla?"

,,To myslíš něco, o čem nevíš? Musí ti být jasný, že jsem celou dobu pracoval na ministertvu a pak byl ještě zasnoubený."

,,Promiň, to byla asi blbá otázka. Měla mě napadnout, že zase se vrátíme k tomuto tématu." omluvila se mu hned.

,,To nevadí. Jsou to naše společné smutné vzpomínky na někoho, koho jsme milovali, takže budeme smutnit spolu, když budeme o tom mluvit."