I wanna be alone /Taekook/ CZ

~4~

,,Kim Yohae?" zeptala se nejistě, ale stále s úsměvem má matka ženy, stojící vedla kluka do, kterého jsem narazil.

,,Jeon Deokmi? To je náhoda! Jsem ráda, že se zase vidíme," řekla žena a přistoupila blíž k mé matce, aby ji mohla obejmout.

,,Ráda tě zase vidím Yohae! Je tohle ten malinkej, roztomilej Tae?" zeptala se matka své kamarádky.

,,Ano, Taemu bude v prosinci sedmnáct... už to není to malé miminko," zasmála se paní Kim. ,,Je tohle tvůj syn? Je ti hodně podobný," zeptala se a já sklonil hlavu ještě níž. Nenávidím cizí lidi.

,,Ano, tohle je Jungkook a bude mu šestnáct," odpověděla matka na položenou otázku. ,,Je dost stydlivý a přistěhovali jsme se sem včera, takže nové prostředí a musí si zvyknout," řekla matka a já měl chuť se zastřelit.

,,Myslím, že se mu tu bude líbit. Máte zařízenou školu? V jakém je ročníku?"

,,Jungkook teď jde do druháku a školu už máme zajištěnou," odpověděla moje matka s úsměvem. Dál už jsem jejich rozhovor nevnímal, protože ten kluk se na mě podíval a usmál se. Navázal se mnou oční kontakt, který přerušila má matka, když na mě promluvila ,,Jeone, už půjdeme. Omluv se ještě jednou Taehyungovi a jdem," nakázala mi.

,,P-promiňte," zakoktal jsem se, když jsem věděl, že na mě kouká.

,,To je v pohodě," usmál se a odešel se svou mamkou pryč.

,,Jeone! Můžeš mi vystvětlit, jak se to chováš?! Nedáváš pozor na cestu, ztrapníš mě před celým obchodem a potom před nejlepší kamarádkou, protože se zakoktáš? Takhle to nepůjde mladej...ty se toho mobilu nedočkáš," okřikla mě matka, tak abych to slyšel jen já. Schytal jsem další pohlavek a zamířili jsme k autu.

,,Mami, já se omlouvám. Nechtěl jsem do toho kluka vrazit a už vůbec ne ti dělt ostudu," omluvil jsem se matce, která se jen mračila. Ale po téhle větě se usmála svým falešným, ale krásným úsměvem.

,,Jeone...ten kluk, to byl Taehyung. Jeho matka je moje nejlepší kamarádka, kterou jsem dlouho neviděla. Ztrapnil si mě, ale protože jsi se omluvil, tak ti to odpustím. Yohae, pro tebe paní Kimová, mi pozvedla náladu, tak ji zkus nezkazit," tímle ukončila náš rozhovor.

Celou cestu domu jsem byl ticho. Poté doma jsem vyklidil nákup, vzal jsem si svůj nový vanilkový sprchový gel a uklidil jsem si ho do své koupelny. Naobědvali jsme se a já si potom šel, až do večeře, kreslit. Kreslení nebo psaní jsou věci, které dělám pokaždé, když mám útrum na telefon nebo když se extrémně nudim.

,,Jeone! Pojď na večeři!" zavolala mě matka. Ani jsem si neuvědomil, že už je sedm hodin večer. Přiběhl jsem do jídelny a posil se ke stolu. Matka přede mě s úsměvem položila talíř se dvěma toasty se sýrem a šunkou.

,,Děkuju," poděkoval jsem s úsměvem od ucha k uchu, protože takovou večeři jsem už dlouho neměl.

,,Od zítra začínám chodit do práce. Budu tam od brzkého rána, až do pozní noci. Budeš tu sám. Zítra ti vracím mobil, ale nesmíš sem nikoho zvát. Zbývají ještě dva měsíce do začátku školy, tak by ses mohl učit. Až to dojíš jsi spát. Ráno tu už nebudu. Snídani budeš mít hotovou v lednici, ale musíš se o sebe, už starat sám. Dobrou Jeone," řekla a odešla.