I wanna be alone /Taekook/ CZ

~38~

Jimin Pov

,,KURVA!" zaječel Taehyung z kuchyně a Jungkook sebou cukl, až mě kousl do jazyka.

,,A-au," kníkl jsem a on se mi hned omluvil. Jungkook vstal z postele rychlostí blesku a já udělal to samé.

Rozeběhl se do kuchyně a já hned za ním. Všiml jsem si Taehyunga sedět na zemi a držel se za zápěstí. Z dlaně mu teklo dost krve a Jungkook ho začal zvedat na nohy. ,,Ty seš strašný nemehlo, Taehyungu! Jak ses mohl pořezat o mazací nůž?! To mi budeš muset vysvětlit!" nakazoval přísně Taehyungovi. Já tam jen stál a pozoroval je.

,,Jungkookie, promiň," fňukl Taehyung a objal Jungkooka kolem krku. Fuu, divnej pocit. Žárlím? Ne, to je blbost! Já tu mám Yoongiho...Jho, to určitě. Achjo.

,,Neprominu! To cos provedl Chimovi, ti neprominu! To sis prostě u mě posral!" ječel Jungkook a Taehyunga od sebe odtrhl a chtěl jít za mnou.

,,Kurva, Jungkooku!" okřikl ho vztekle Taehyung, ale Jungkook šel furt za mnou. Taehyung se rozeběhl a skočil mezi mě a Jungkooka. Zkrátka byl natisklý na mě i na Jungkooka. Já byl přiražený ke zdi, silně.

,,A-u-" kníkl jsem.

,,Čum co děláš kreténe!!" křikl Jungkook a vrazil Taehyungovi pěstí. S tím to ani nehlo a napřáhl ruku, že dá Jungkookovi facku. Kook jeho ruku, ale včas chytl a podíval se mu nenávistně do očí. ,,Facku? Tak jako Jiminovi v tý škole?" odmlčel se a Taehyung ztuhl. Pustil mu ruku a pokračoval. ,,Posluš si, ale u mě končíš," dořekl a když Taehyung jen dál nehybně stál, chytl mě za ruku a táhl nás z domu. Taehyunga tam nechal stát a zavřel za námi. ,,Jiminie, promiň," vzlykl Jungkook.

,,Kookie~ V pohodě~" šeptl jsem a objal ho kolem pasu. ,,Nemusel jsi mu vrazit..."

,,Musel! Vždyť se ti něco mohlo stát!" zavrčel a já strachy couvl. ,,N-ne promiň, M-minnie," vzlykl a padl na kolena.

,,Kookie!" křikl jsem a chytl ho aby nespadl úplně.

,,Už n- už nemůžu, uuhh," začal těžko dýchat a tak jsem si položil jeho hlavu do klína a vytáhl mobil z kapsy.

,,Mám zavolat Taehyunga?" zeptal jsem se, jelikož jsme stále před jeho barákem.

,,Neznáš někoho jinýho?" zeptal se mě nadějně.

,,Y-yoongiho?" zeptal jsem se nejistě.

,,Kohokoliv. Jen ne Taehyunga." řekl a to už jsem volal Yoongimu. On moje číslo asi nemá, ale já si ho zjistil od Taehyunga. Vím o Yoongim skoro všechno. Díky Taemu.

,,Prosim?"

,,Tady Jimin. Můžeš se v nejkratší chvíli dostat před Kimův barák? Mám tu menší...problém"

,,Jimin? Hmm...Nevim, jestli si tě pamatuju. Nikam se mi nechce. Čau"

,,MIN YOONGI! CHCEŠ MĚ NASRAT?!!"

,,Budu tam..."

Ukončil jsem hovor. Wow. To na něj platí, když na něj zařvu? No, aspoň přijde. ,,Za chvíli tu bude. Drž se při vědomí Kooku." oznámil jsem mu a on ke mě zvedl pohled.

,,Pomoz mi vstát. Jestli mě uvidí se to po tobě plazit...nikdy ho mít nebudeš," uchechtl se.

,,Jho, tak na srandu ještě energii máš? Fajn tak vstaň sám," pobídlo jsem ho. Zvedl hlavu, ale hned na to se málem bouchl o moje koleno, protože ji neudržel ve vzduchu. Dal jsem mu pod ni mou dlaň a posunul ji zpátky do mého klína, aby ho nebolelo za krkem.

,,Jimine?" slyšel jsem mě velmi známý, ale chladný hlas.

,,Konečně!" šťastně jsem vykřikl a usmál se na Yoongiho. Wow. Na to, že šel za mnou, se dost ofikl. Bílá mikina, černé děravé kalhoty a bíle tenisky.

,,Jungkook?!" zeptal se Yoongi naštvaně.

,,Yoongi zklidni se! Teď mi ho pomůžeš odnést ke mě domů,"

,,U tebe nemá ani kam si lehnout. Necháš ho spát na zemi? Pokud mu chceš pomoct...jdeme ke mě," nabídl se Yoongi.

,,Fajn, ale jak to víš?"

,,Kim..." řekl a mě to hnedka došlo. Taehyung byl u mě pečený-vařený, takže mohl Yoongimu v klídku říct, jak to u mě vypadá.

,,Vem ho už," povzdechl jsem si a Yoongi vzal Kooka do náruče. ,,Jestli ho znásilníš je po tobě!" ukázal jsem na něj ukazováčkem a on ztuhl. To samé Kook.

,,J-já n-nechci. P-pusť mě!" prosil Kook a začal se třást.

,,Nic ti neudělám, aspoň ne teď, když Jimin nechce. Nebudu dělat něco, co on nechce."

,,Tobě se líbí?" šeptl Jungkook, ale já to slyšel.

,,Buď ticho nebo tě fakt ojedu klidně tady na chodníku!" okřikl ho Yoongi a Jungkook se začal znovu klepat strachy. Nedivím se mu. Yoongi ho šikanuje ve škole a teď má jít k němu domů. Kdybych měl doma místo, vzal bych ho k sobě.

Šli jsme pěšky, ale Yoongimu to nevadilo. Jungkook byl pro něj jako pírko. Za pár minut jsme došli před zelený dům, nejspísme Yoongiho.

,,Pojď, bydlím sám. Rodiče- to je jedno. Pojď už," hnal mě, abych vlezl do domu. Zul jsem se a zul i Jungkookovi boty. Yoongi si vypomohl nohama. Porozhlédl jsem se po domě a je to jedním slovem= WOW. Dům je zevnějška zelený, ale zevnitř je bílý. Každá zeď je bílá, nábytek bílý, ani světla nebyla do žluta. Obrazy tu žádné nemá, ale je to tu velmi moderní.

,,Máš to tu hezký, Yoongi," komplimentoval jsem jeho dům.

,,Tsk. Mám a teď pojď uložit Jungkooka. Já ho přinesl, ty si ho někam ulož,"

,,Rozkaz," převzal jsem si Jungkooka a vyšel schody, jelikož dole je jen obří obývák, kuchyně, koupelna a ještě jedna místnost, která byla zavřená.

,,Do leva, poslední dveře!" zakřičel na mě Yoongi a já tedy podle navigace došel k pokoji. Vešel jsem a ani jsem se nedivil, že pokoj pro hosty byl také v bílé barvě. Nic zvláštního. Velká bílá postel, bílý noční stolek, bílá šatní skřín a bílé kulaté světlo.

,,Chime?" ozval se Kook v mé náruči. Nedošlo mi, že furt zírám do blba.

,,Hmm?" pohled jsem otočil k němu a střetl se s jeho očima.

,,J-já se tu bojim být," šeptl.

,,Neboj, jsem tu s tebou," daroval jsem mu povzbuzující úsměv a on mi ho nejistě oplatil. Došel jsem k posteli a na ni Jungkooka položil.

,,Děkuju," usmál se a já taky.

,,Pro tebe cokoliv, Kookie," dal jsem mu dětskou pusu do vlasů a na stejném místě ho pohladil. Vytáhl jsem deku z pod Jungkooka a přikryl ho s ní až po krk. ,,Naber sílu, dobrou," naposledy jsem ho pohladil po vlasech a chystal se odejít z pokoje. No, to by ale nesměl přijít Yoongi.

,,Jimine! Jak je na tom Jungkook?" zeptal se.

,,Nech ho, bude spát. Přespím tu, pokud ti to nevadí," oznámil jsem Yoongimu, ale ten se usmál.

,,Jasně, že nevadí. Budu rád za společnost." odpověděl. Rukou mě pobídl aby jsme šli z pokoje a tak jsem to udělal. Hned, co jsem vyšel z pokoje, mi začal zvonit telefon. Vytáhl jsem ho z kapsy a na displeji se ukázalo...