I wanna be alone /Taekook/ CZ

~28~

,,C-co p-po mě kurva ch-chceš?!" zařval jsem mezi vzdychy.

,,Máš nádherné tělo a já si chci užít, když mě tvoje matka nechala zavřít...zkrátka jsem nemohl mít sex a teď...uhmm...mám tu takové sexy bezmocné tělíčko," začal mi rozkrok všelijak ojíždět rukama a mě se z toho stávala erekce. ,,Doufám, že budeš úzký, abych si to pořádně užil," dořekl a olízl si rty. Lehne si na mě tak, že naše rozkroky jsou na sebe až nepříjemné natisklé a on je od mého obličeje jen pár milimetrů. ,,Udělám to tak aby sis to taky užil neboj," řekne a začne mě dravě líbat. V tu chvíli jsem myslel, že se pozvracím. No, kéžby. Třeba by mě nechal bejt kdyby se to stalo. Ruce mám volné a tak ho začnu mlátit pěstmi do zad a on se z toho nechutného polibku odtáhne. ,,Ty zmrde!! Ty si myslíš, že já budu poslouchat tebe?! NE! JÁ jsem ti dal život a proto JÁ tady budu rozkazovat!!" začal mi řvát do obličeje.

,,N-nechte mě bejt," šeptl jsem, protože se nezmůžu už na nic. Těch doteků bylo až příliš. U Taeho je to jiný, on mi nevadí.

,,Nenechám králíčku nenechám," řekne a stoupne si. Já se taky rychle zvednu a rozeběhnu se do koupelny, kde se následně zamknu. Hned po mém rychlém gestu uslyším dupání, které se blíží ke koupelně. Začnu brečet a hlasitě vzlykat. ,,OTEVŘI TY DĚVKO!!" začne řvát a já už nevim co mám dělat. Jediný nápad...Tae.

Taehyung Pov

Zrovna začala hodina a Jungkook ještě nepřišel. Začne mi v kapse vybrova telefon a já se podívám na displej.

Jungkookie

,,Paní učitelko, můžu si dojít na záchod? Udělalo se mi špatně..." zvednu ruku a on jen přikývne. Nikdy jsem ve škole nic špatného neudělal a tak jí to nevadí. Po cestě na záchody hovor zvednu.

,,Jungkookie? Kde jsi? Kdy přijdeš do šk-"

,,OTEVŘI!! POČKEJ!! ZABIJU TĚ AŽ TY DVEŘE VYRAZIM!!"

,,Kookie!! Jungkookie!! Kde jsi?! Jdu za tebou!!" típnu hovor a rozeběhnu se ven ze školy. Sprintuju celou cestu parkem. Nemůžu dýchat, ale bojím se o Kooka. Začnu sprintovat na maximum a jednou jsem málem zakopl, ale běžim dál.

Doběhnu k fialovému paneláku. Dveře jsou naštěstí otevřené a tak vběhnu dovnitř. Ve výtahu se opřu dlaněmi o kolena a vydýchávám ten 5 minutový sprint. Výtah zastaví a já z něj vyběhnu až málem sletím ze schodů, které jsou hned naproti výtahu. Uslyším křik. ,,BUZNO!! TOBĚ TO NESTAČILO?!! JÁ TĚ OŠUKÁM DO BEZVĚDOMÍ!!" ta věta mi nahnala husí kůži. Došlo mi, že klepání asi nemá smysl, tak jsem dveře vykopl.

,,NECHTE HO BEJT!"

Jungkook Pov

Ten chlap za dveřma řval úchylný a hnusný nadávky, mlátil do dveří a vyhrožoval mi. Já se nezmohl na nic jiného. Když jsem prozváněl Taehyunga, tak on silně bouchl do dveří a já upustil telefon do dvého klína. Nevěděl jsem jestli to Tae zvedl nebo ne... v tu chvíli jsem vnímal jen psychickou bolest, řev, proudy slz rvoucích se z mých očí.

Tae...
Zlato...
Miluju tě
Vždy jsem se bál sexu a teď když ho ten nechutnej chlap chce...nevím, jestli to přežiju. Nenávidím tvrdý sex! Nelíbí se mi to, jen samé násilí a sprostá slova, která mi po delší době už lezou krkem.

Chtěl jsem o svou nevinnost přijít s tebou, při vanilkovém sexu.

Cítit tvé jemné doteky...

Cítit tvé měkkoučké rty na těch mých...

Poté se s tebou svalit do postele...

Držet tě za ruku a už tě nikdy nepustit...

Cítím se s tebou v bezpečí...

Cítím se s tebou milovaný...

Ale pokud se teď stane to, co se stane, tak se obávám, že už se s tebou nijak cítit nebudu...

Už nikdy...

,,NECHTE HO BEJT!!!" uslyším další řev, ale to už není ten chraplavý a nechutný hlas toho úchyla, ale mě velmi dobře známý hluboký a uklidňující hlásek. Tae...

Dál jsem přemýšlet o budoucnosti nemohl. Je tu můj hrdina. Přišel mě zachránit. Nemohl jsem si vybrat hůř nebo vybral si on mě? To nevím...

Uslyším hlasitou ránu, pak další a další. Slzy mi začaly stékat ještě silnějšími proudy a oči mě začaly neskutečně pálet.

Další rána, ale teď to nebyla obyčejná rána. Výstřel... ,,POLICIE!! RUCE NAD HLAVU A LEHNOUT NA ZEM!!" uslyším křik a podle obsahu věty vykřiklé před vteřinou mi došlo, že je tu policie. Další záchrana.

Oddychl jsem si a chtěl jsem se položit na zem, ale další rána...hlasitá rána mi osvědčila něco, co jsem opravdu nechtěl...

Byl to jen sen...